„Domorodé populace hostitelských zemí mají právo regulovat vstup do země s přihlédnutím nejen ke svým zájmům, ale také ke smyslu pro dobročinnost ve vztahu k jiným společnostem,“ všímá si Slezáková jednoho z Collierových závěrů studie. Ten zároveň dodává, že v rámci dobročinnosti by se bohaté společnosti spíš měly starat o obrovskou většinu obyvatel chudých zemí než o šťastlivce, kterým se podařilo do nich proniknout. 

Migrace je podle Colliera kyselým jablkem, jež vyvolává roztržky mezi členy Evropské unie, ovlivňuje volby a polarizuje obyvatelstvo. Sám Collier je přitom potomkem muže, jenž před první světovou válkou emigroval z bídné německé vesnice do bohatého anglického Bradfordu. 

Collier pak ve své studii nabízí poměrně jednoduchý teoretický model migrace a rozebírá její ekonomické i sociální důsledky. Nejen to, jak migrace ovlivňuje hostitelské společnosti, ale jaké jsou její dopady na přistěhovalce samotné, i jak vypadá situace zemí, z nichž emigranti pocházejí. „Ty totiž opouštějí především mladí a vzdělanější lidé z lépe situovaných rodin, neboť jen oni jsou schopni shromáždit prostředky, jež cesta ‚za lepším‘ vyžaduje,“ píše Slezáková dle závěrů Colliera.

Collier se pak ve své studii zaměřuje i na multikulturalismus, silně skeptický je i k úvahám, zda je rychlejší migrace žádoucí. Jak uvádí, schopnost západních společností asimilovat přistěhovalce je totiž omezená. Základním záměrem autora pak podle všeho bylo otřást polarizovanými stanovisky, tedy sklony k rasismu a xenofobii na jedné straně – a tvrzením, že „otevřené dveře jsou morálním imperativem“ na straně druhé.