Co říkáte na rozhodnutí Ústavního soudu, které zrušilo některé pasáže volebního zákona? Jakožto právník se zaměřením na ústavní právo s diplomovou prací v této oblasti, přibližte nám, co přesně soud změnil.

Mám radost z toho, že soudce zpravodaj Filip, kterého si nesmírně vážím jako odborníka, dovedl tuto kauzu k výsledku, který jsem od něj v podstatě očekával.

V roce 2019 jsem pod jeho vedením psal dlouhou práci na toto téma a jeho konzistentní přístup k problematice od devadesátých let oceňuji. V jednom jiném rozhovoru jsem ještě před zveřejněním verdiktu říkal, že pokud by bylo jen na něm, pak bych očekával zrušení sčítací klauzule pro koalice.

K mému pozitivnímu překvapení, o tom dokázal přesvědčit celé plénum Ústavního soudu a § 49 byl tedy zrušen. Díky tomu, že o věci rozhodovalo celé plénum, mohlo tedy dojít k odchýlení se od judikatury Ústavního soudu z roku 2001.

Kromě toho byla změněna také ta část, která při existenci volebních krajů vytváří nerovnost mezi ziskem hlasů a ziskem mandátů.

Zjednodušeně se tvrdí, že byl zrušen D'Hondtův dělitel. Pokud ovšem zachováme 14 volebních krajů, pak pouhé nahrazení tohoto dělitele jiným dělitelem přinese velmi podobné výsledky a Ústavní soud jistě předpokládá složitější a důkladnější úvahu o volebním zákonu.

Rozhodnutí Ústavního soudu je každopádně v souladu se závěry mé práce, a proto by bylo zvláštní, kdybych se neradoval. Byť bych se samozřejmě raději radoval trochu dříve.

Pro lepší pochopení efektu různých volebních nastavení, bych rád čtenářům pro názornost exkluzivně ukázal dva obrázky z mé rigorózní práce, kterou právě dokončuji. Na prvním je a) proporčnost zákona platného od voleb 2002 a b) proporčnost zákona platného do voleb 1998.

A na druhém je e) proporčnost zákona platného na Slovensku, kde je jediný volební obvod, a pak i) teoretické nejproporcionálnější nastavení při zachování 14 volebních obvodů.

U variant e) a i) je zcela evidentně černá křivka daleko blíže červené lince, která naznačuje ideální proporcionalitu. To dokazuje, že známe velmi snadná řešení, jak vyhovět znění ústavy, což umíme dokázat maximálním množstvím dat, která se dala od roku 1990 získat.

Osobně v rigorózní práci tak používám historicky největší objem dat používaný v českém právním prostředí a pracuji s devíti nastaveními volebního zákona. Mám díky tomu množství argumentů, proč by rozdělení mandátů mělo odpovídat rozložení názorů ve společnosti tak, jak předpokládá ústava.