Maláčová začala tímto scénářem: „Markétě a Petrovi je šestatřicet. Mají spolu tříletou Emu, která první roky svého života odstonala. S dalším dítětem váhají, protože nemají v záloze žádnou pomoc na hlídání. Každou si musí zaplatit. Markéta si kromě péče o Emu a domácnost sice přivydělávala, kde to šlo, ale bez možnosti odpočinku se vyčerpala psychicky i fyzicky.
Protože Petr pracoval za dva, hrozí mu syndrom vyhoření.
Markéta se cítí za ty tři roky na rodičovské izolovaná a chybí ji i jiný druh seberealizace než je péče o rodinu.
Oba aktéři příběhu žijí ve dvou extrémech. Ona se stará o dítě, domácnost a snaží se přispět do rodinného rozpočtu nějakou tou korunou, on se snaží udržet životní standard rodiny tím, že pracuje za dva. A to nedělá dobrotu. Když nepočítám to, že těmito scénáři snižujeme porodnost a navyšujeme rozvodovost, musíme myslet na to, že dítě v žádném případě nesmí pro rodinu znamenat propad do chudoby.
Tento článek je uzamčen
Článek mohou odemknout uživatelé s odpovídajícím placeným předplatným, nebo přihlášení uživatelé za Prémiové body PLPřidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: kas
