Prezident Miloš Zeman v rozhovoru pro televizi Prima oznámil, že daňový balíček, který mimo jiné ruší superhrubou mzdu a zavádí 2 daňová pásma zdanění platů zaměstnanců na úrovni 15 a 23 procent, sice nepovažuje za správný, proto ho nepodepíše, ale vetovat ho nebude.

Problém je v tom, že před koncem roku zaslal dopis předsedovi Poslanecké sněmovny Radku Vondráčkovi (ANO), v němž se lze doslova dočíst „Uvedený zákon vracím, vážený pane předsedo, k dalšímu opatření“.

Server Info.cz upozornil, že klíčovou roli zde hraje slovo „vracím“. V Ústavě ČR totiž stojí že, „prezident republiky má právo vrátit přijatý zákon s výjimkou zákona ústavního, s odůvodněním do patnácti dnů ode dne, kdy mu byl postoupen. O vráceném zákonu hlasuje Poslanecká sněmovna znovu“.

„Domnívám se, že rozhodnutí prezidenta republiky, kde se explicitně hovoří o vrácení zákona, lze jen těžko interpretovat jinak než jako tzv. suspenzivní veto, tj. zákon se vrací k případnému přehlasovaní Poslanecké sněmovně Parlamentu ČR,“ uvedl Ondřej Preuss, tajemník katedry ústavního práva na Právnické fakultě UK.

Právník Jakub Blažek z advokátní kanceláře Blažek a Bureš to viděl stejně.

Pirátský poslanec Mikuláš Ferjenčík si v souvislosti s počínáním Miloše Zemana položil otázku, zda je tento muž ještě vůbec schopen vykonávat prezidentský úřad.

„Vypadá to, že prezident omylem vetoval daňový balíček. Kladu si otázku, jestli je ještě způsobilý vykonávat úřad,“ napsal Ferjenčík na sociální síti.

Hradní mluvčí Jiří Ovčáček ale tvrdí, že prezident zákon nevetoval.

„Žvanivost je strašlivý mor současnosti. Jako historka o ‚vetování‘ daňového balíčku. Vyjádření prezidenta republiky neobsahuje klíčový výslovný poukaz na čl. 50 odst. 1 Ústavy ČR, jako tomu je v případě veta zákona. Daňový balíček tedy nebyl vetován!“ zdůraznil Ovčáček.