Je to zlé. Za střelbu v Praze prý zaplatíme. Penězi

22.12.2023 8:21 | Zprávy

Ekonom Lukáš Kovanda vyvodil možné ekonomické důsledky ze čtvrteční události na FF UK v Praze. S odkazem na studii The Economics of Mass Shootings uvedl, že v místě střelby v následujících letech klesá zaměstnanost, ceny nemovitostí i důvěra lidí v ekonomiku. Upadat bude i cestovní ruch. Zásadní je role médií. Podle studie jedna další zpráva v médiích vede k poklesu celkových reálných příjmů o 0,66 % na obyvatele.

Je to zlé. Za střelbu v Praze prý zaplatíme. Penězi
Foto: Screen Facebook
Popisek: Střelec na ochozu Filozofické fakulty míří do lidí

„Masová střelba s oběťmi je především lidskou tragédií, má ale i statisticky významný ekonomický dopad. V dotčeném místě klesá zaměstnanost a ceny nemovitostí, obecněji se snižuje důvěra v ekonomiku,“ napsal na sociální sítí X ekonom Lukáš Kovanda. „Nepříznivé ekonomické dopady jsou tím zásadnější, čím silnější je mediální pokrytí události,“ doplnil.

Kvůli střelbě na Filozofické fakultě Univerzity Karlovy, která se nachází v centru Prahy, je podle Kovandy možný pokles turistického zájmu v této oblasti: „I vzhledem k tomu, že se dnes střílelo v historickém jádru Prahy, může alespoň přechodně dojít k poklesu turistického zájmu o tuto vyhledávanou metropoli.“

Ekonom Kovanda vycházel ze studie s názvem The Economics of Mass Shootings (Ekonomika masové střelby) z IZA Institutu ekonomie práce od Abela Brodeura a Hasina Yousafy z října 2019. Tato studie se zabývala jak sháněním informací o totožnosti a situaci pachatelů v době střelby, tak i ekonomickými důsledky střelby, přičemž studie vychází z případů masových střeleb ve Spojených státech amerických během let 2000 až 2015.

Ve spojení s pachatelem studie uvádí, že 40 % pachatelů mělo historii duševních poruch a 40 % se ocitalo ve finanční tísni. 95 % pachatelů v USA byli muži.

Autoři studie dále porovnávali ekonomické dopady „úspěšné“ střelby a „neúspěšné“ střelby, kdy se pachatele podařilo zastavit, a zjistili, že „úspěšné“ masové střelby snižují počet pracovních míst a provozoven v cílových okresech a významně snižují celkové příjmy.

V oblastech se po střelbě v následujících letech snižují i ceny bydlení. „Ceny bydlení se v letech následujících po úspěšné masové střelbě snižují přibližně o 3 %,“ píše se ve studii.

Oproti tomu nebyly nalezeny žádné důkazy, že neúspěšné střelby by výrazněji ovlivňovaly ekonomiku, a to právě možná i kvůli tomu – jak zmiňují autoři studie, že neúspěšným střelbám je v médiích věnováno méně prostoru.

„Masové střelby, kterým média věnují větší pozornost, vedou k většímu snížení zaměstnanosti a výdělků v cílových okresech. Naše odhady naznačují, že jedna další zpráva o masové střelbě v celostátních médiích vede ke snížení zaměstnanosti v okresech o 0,3 %,“ udává studie. „Úspěšným masovým střelbám v našem vzorku, s výjimkou největší masové střelby, bylo věnováno v průměru 3,7 zpravodajských příspěvků. Tato zjištění naznačují, že průměrný počet zpráv v celostátních médiích o masových střelbách vede k poklesu zaměstnanosti na obyvatele o 1,1 %.“

Zároveň větší počet zpráv o masové střelbě v celostátních médiích vede i k většímu poklesu reálných příjmů. „Jedna další zpráva o masové střelbě v celostátních médiích vede k poklesu celkových reálných příjmů o 0,66 % na obyvatele,“ udává studie.

Studie se zaměřila i na televizní vysílání a odhalila, že průměrný počet minut, který je věnovaný k pokrytí masové střelby v celostátních médiích vede k poklesu zaměstnanosti na obyvatele o 1,6 %. „Průměrné masové střelbě v našem vzorku (s výjimkou tří největších střeleb) bylo v celostátních médiích věnováno 14,5 minuty zpravodajství. Odhady tedy naznačují, že průměrný počet minut pokrytí masových přestřelek v celostátních médiích vede k poklesu zaměstnanosti o 1,6 %,“ uvádí studie s tím, že každá minuta navíc vede k 0,11% nárůstu snížení zaměstnanosti a „jedna minuta zpravodajství o masové střelbě v celostátních médiích navíc vede ke snížení celkových reálných příjmů na obyvatele o 0,21 %“.

V místech střelby dochází k snížení zaměstnanosti, ale i v odvětví volného času a pohostinství, což ukazuje na negativní dopad masových střeleb na odvětví cestovního ruchu. „Ačkoli naše analýza je na úrovni okresů, domníváme se, že klíčové je sledovat celostátní mediální pokrytí, protože střelba, o níž se více píše na celostátní úrovni, může zůstat v povědomí lidí déle. To může znamenat, že lidé z jiných okresů budou o střelbě vědět a mohou se na ni více a déle ptát obyvatel cílových okresů. To se může projevit v menším turistickém ruchu a menších investicích mimo okres,“ uvádí studie.

Tento článek je uzamčen

Po kliknutí na tlačítko "odemknout" Vám zobrazíme odpovídající možnosti pro odemčení a případnému sdílení článku.

Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.

reklama

autor: Lucie Kroutilová

FactChecking BETA

Faktická chyba ve zpravodajství? Pomozte nám ji opravit.

Přezkoumat
PhDr. Olga Richterová byl položen dotaz

Sociální služby

Nemyslíte, že mnohem větší problém, než jsou finance, i když ty jsou většinou alfou omegou všeho je fakt, že populace stárne, ale sociální systém na to není vůbec připraven a nic se neděje? Už teď je problém sehnat třeba pečovatelák a další služby. Kdy začnete řešit tento problém? Protože už se měl ...

Odpověď na tento dotaz zajímá celkem čtenářů:


Tato diskuse je již dostupná pouze pro předplatitele.

Další články z rubriky

I komunisté se slitovali, Pavel ne. Prezident odmítl pustit důchodce

12:10 I komunisté se slitovali, Pavel ne. Prezident odmítl pustit důchodce

Gesto humanity, které by navázalo na předcházející prezidenty. Těmito slovy nabádal spolek Šalamoun …