K aktuálním sporům s Ruskem o výklad historických událostí prezident Miloš Zeman řekl, že například druhou světovou válku nelze vnímat pouze z pohledu května 1945, ale je třeba si uvědomovat i dění, které konfliktu předcházelo.

„Preferuji ekonomickou diplomacii a ekonomickou zahraniční politiku. Je zajímavé, že když jsem jel naposledy do Ruska, tak mě dobrovolně doprovázela největší podnikatelská delegace svých dob, čili podnikatelé o tyto kontakty a kontrakty zřejmě mají zájem, i když je tady protiruská i protičínská hysterie,“ řekl Zeman.

Podotkl také, že do Ruska a do Číny jezdí obchodovat řada jiných států.  Někdy mám dokonce obavu, že tato protičínská a protiruská hysterie vede k tomu, že nás vytlačuje z potenciálních trhů ve prospěch zemí, kde ta hysterie neexistuje,“ řekl.

Prezident se také vrátil k současným sporům mezi Českem a Ruskem o výklad některých historických událostí, které se projevily například konfliktem kvůli památníku vojáků Ruské osvobozenecké armády (ROA), takzvaných vlasovců, který v pražských Řeporyjích připomíná jejich příspěvek k osvobození Prahy na konci druhé světové války.

„Jestliže se omezíme na to, že se budeme bavit například jen o květnu 1945, tak je to málo. Já bych doporučoval, i když je to myšlenkově těžší, podívat se na řetěz událostí, které druhou světovou válku vyvolaly, řekl Zeman. Začátek dění vidí ve vstupu německých vojsk do demilitarizovaného Porýní v roce 1936, proti kterému Francie ani Británie nezasáhly.

„Tam začal jev, kterému se tehdy říkalo appeasement neboli usmiřování, ale já bych tomuto jevu říkal zbabělost. Ta zbabělost pokračovala mnichovskou dohodou, teprve po ní byl známý pakt Molotov-Ribbentrop,“ řekl Zeman. Jmenovaný pakt byl smlouvou o neútočení mezi nacistickým Německem a Sovětským svazem, jehož tajný dodatek obsahoval rozdělení sfér vlivu v Evropě. „Ustupování zlu se nevyplácí, protože vedou jen k většímu a většímu zlu,“ řekl prezident.

Česko a Rusko se opakovaně střetly i kvůli pohledu na invazi vojsk Varšavské smlouvy do Československa v roce 1968. „V roce 1968 to byla evidentní okupace, a tedy mezinárodní zločin, tento názor jsem vždy zastával,“ zopakoval dnes Zeman svůj dlouhodobý postoj.

Aktuálně se obě země přou i kvůli odstranění sochy sovětského maršála Ivana Koněva z pražského náměstí Interbrigády. Koněv velel sovětským jednotkám, které osvobodily velkou část Československa, v roce 1956 ale velel také vojákům, kteří násilně potlačili snahu Maďarska o reformu socialistického zřízení. Zeman dnes řekl, že odstranění sochy Koněva je pokus komunálních politiků plést se do zahraniční politiky, které nerozumějí a pro kterou nemají kompetence.

Prezident Zeman dnes také telefonicky jednal se svým německým protějškem Frankem-Walterem Steinmeierem o jeho plánované návštěvě Česka. Měla by být třídenní a Steinmeier by při ní měl zavítat na Pražský hrad a do Lán.

„Předpokládám, že pana prezidenta vezmu i tady do Lán. Jinak budeme dva dny na Hradě. A protože naše vztahy jsou velmi přátelské a protože politická i ekonomická spolupráce se Spolkovou republikou Německo je excelentní, tak si myslím, že si nebudeme vymýšlet žádné konflikty, které nejsou, a místo toho budeme přemýšlet o tom, jak dále tuto spolupráci zlepšovat, protože všechno se dá zlepšit,“ řekl Zeman.

Zeman a Steinmeier se naposledy setkali v listopadu v německé metropoli na oslavách 30. výročí pádu berlínské zdi při společném jednání prezidentů Německa a zemí visegrádské čtyřky (Česko, Slovensko, Polsko, Maďarsko). Poslední bilaterální návštěva českého prezidenta v Berlíně se uskutečnila v září 2018, Steinmeier byl naposledy v Praze o rok dříve.

Zemanův mluvčí Jiří Ovčáček uvedl na twitteru, že termín nadcházející Steinmeierovy návštěvy Česka bude stanoven podle vývoje pandemie koronaviru. O situaci v obou zemích ohledně nákazy spolu dnes mluvili i oba prezidenti.

„Frank mně velmi podrobně popisoval epidemiologickou situaci. Tam máte jeden problém – ta opatření v podstatě zavádějí jednotlivé spolkové země. Není úplně dostatečná míra koordinace mezi nimi,“ řekl Zeman. Podle informací, které dostal od svého německého kolegy, se ale epidemie v sousední zemi zmírňuje, i když pomaleji než v Česku.

Pár slov věnoval i přesunu naší ambasády do Jeruzaléma. Přesun české ambasády v Izraeli z Tel Avivu do Jeruzaléma je jednou z hlavních z věcí, které si přál prezident Miloš Zeman zvládnout do konce svého druhého mandátu, ale asi se to nestihne. Trvalé úsilí o přesun brzdí podle jeho názoru přehnané obavy z reakcí arabských států. Ve zbytku prezidentského mandátu plánuje každých čtvrt roku opakovat, že ambasáda by se měla stěhovat.

Zeman je dlouhodobým stoupencem přesunu velvyslanectví; předloni v izraelském parlamentu sliboval, že se vší silou zasadí o jeho prosazení. „Pokládám to za gesto přátelství vůči izraelskému národu. Vážím si toho, že se v součinnosti s vládou podařilo v Jeruzalémě vybudovat Český dům a jsem tomu rád. Ale existují určité obavy z reakce arabských zemí, obavy, které pokládám za přehnané. A ty zatím brzdí mé trvalé úsilí, aby se tento přesun uskutečnil,“ řekl ČTK Zeman.

Prezident plánuje ve zbytku mandátu „každého čtvrt roku říkat, že by se ambasáda měla přesunout“. Odpůrci přesunu tvrdí, že je třeba počkat, dokud se nevyřeší letitý konflikt mezi Izraelem a Palestinou, jehož součástí je i spor o status Jeruzaléma. Přestěhování ambasády a uznání Jeruzaléma za hlavní město Izraele by podle nich znamenalo porušení rezolucí OSN. Proti umístění ambasád do Jeruzaléma ostře protestují nejen Palestinci, ale i jejich spojenci z řad arabských zemí.

Zeman také uvedl, že by si přál, aby jeho nástupce na Hradě byl bez ohledu na svou politickou orientaci člověkem, který „umí politiku“. „Politika je řemeslo jako každé jiné, to řemeslo se musíte učit. Já sám se ho učím 30 let a ještě nejsem u konce. Ale kandidát, který se politikou nikdy nezabýval a teď by oznámil svou kandidaturu, mi připadá jako člověk, který se rozhodne operovat pacienta, aniž by studoval medicínu,“ řekl. Zeman svůj druhý pětiletý mandát nastoupil 8. března 2018.