Zemědělci přitom stále nemohou plošně používat jed Stutox II proti přemnoženým hrabošům, povolení pro plošnou aplikaci je dál pozastaveno. Jednotliví zemědělci mohou podle mluvčího MZe Vojtěcha Bílého požádat o individuální výjimku místní orgány ochrany přírody a krajiny. Podle MŽP se má dávat jed přímo do nor, jako je tomu na Slovensku a v Německu a Rakousku.

„Z resortu životního prostředí zaznělo neměnné stanovisko. Za nás platí pozastavení povolení na aplikaci cílenou rozhozem,“ řekl novinářům Bílý. Každý zemědělec musí na konkrétní pozemek požádat příslušný orgán přírody, aby mohl látku aplikovat jiným způsobem.

Pro předsedu Zemědělského svazu ČR Martina Pýchu je toto zklamáním. Nikdo podle něj neřekl, co dělat, když hraboši sežerou ozimy, ani jaké budou kompenzace. Zemědělci se budou podle Pýchy obracet na jednotlivé kraje, aby pomohly s eliminací hraboše v rumištích a u silnic. Svaz bude nicméně dál usilovat o jednání s MŽP a doufá v to, že časem resort alespoň částečně ustoupí návrhu, který zemědělci předkládali.

MŽP a ekologické organizace minulý týden upozornily na to, že plošná aplikace jedu Stutox II může ohrozit ptáky, divokou zvěř nebo psy a kočky. MZe však argumentovalo ve prospěch plošného použití jedu přemnoženými hraboši a zdravotními problémy, které můžou hlodavci způsobit. V pátek stát dočasně pozastavil povolení pro plošné použití jedu proti hrabošům.

Bílý zopakoval, že MZe si je vědomo toho, že zemědělci na aplikaci jedu do děr nemají pracovní síly. „Zemědělci se ptali resortu životního prostředí, zda je připraveno jim kompenzovat škody. Podle našich informací jdou do stovek milionů, možná miliard. My v tuto chvíli peníze v rozpočtu nemáme,“ dodal Bílý.

Podle soukromých zemědělců není plošné používání jedu řešením. Přestože se podle Asociace soukromého zemědělství ČR sešla celá řada faktorů podporujících přemnožení hrabošů, je jedním z nich i převažující model velkoplošného zemědělství. Právě jeho zastánci ale plošnou aplikaci prosazují a obhajují, konstatovala. Ministr zemědělství Miroslav Toman (ČSSD) ve čtvrtek také uvedl, že přemnožení hraboše je spojeno se zdravotními riziky pro lidské zdraví. Podle hlavní hygieničky ČR Evy Gottwaldové se ale nepředpokládá, že by ho v tomto případě choroby z hraboše přímo ohrožovaly, řekla dnes novinářům.

Náměstek MŽP Vladimír Dolejský zopakoval, že stanovisko MŽP se nezměnilo, tedy že odmítá text nařízení o výjimce o plošné aplikaci ve 48 okresech ČR. „Jsme s výsledkem schůzky spokojeni,“ řekl. Dodal, že o tématu je resort připraven v příštích týdnech dále jednat. MŽP doporučilo zemědělcům dlouhodobou prevenci, jakou je hluboká orba, bidýlka pro dravce na polích, zvyšování počtu dravců a ptáků v zemědělské krajině. Aplikace chemie, byť i do děr, je podle MŽP už sama o sobě problematická a může se dít pouze na výjimku, ojediněle jako v současnosti v případě kalamity.

Na otázku, jak je reálné aplikovat do pěti tisíc děr na jednom hektaru jed, Dolejský řekl, že je to o prevenci a průběžné ochraně. Pokud se ta podle Dolejského zanedbává, vznikne kalamita. Ředitel České společnosti ornitologické Zdeněk Vermouzek aplikaci do nor považuje z pohledu ochrany přírody za přijatelný kompromis, i tak ji ale jakékoliv použití zatěžuje.

Pýcha chce svolat představenstvo Zemědělského svazu, aby se poradilo co dál. „Zemědělci ošetřují pole, dělají maximum pro to, aby mechanicky zlikvidovali hraboše, dělají orbu, válí. Teď potřebují zasít ozimy, pokud tam hraboš ale bude, tak je sežere,“ řekl.