První evropská bezpečnostní strategie po více než deseti letech má spočívat ve výrazném posílení spolupráce mezi jednotlivými členskými státy; v budoucnu by tak mohlo dojít i na vytvoření mezinárodních vojenských velitelství, navázána by byla spolupráce na vojenských zakázkách a mohly by být utvořeny rychlé výsadky, které by měly za úkol řešit problémy v „krizových situacích“.

Pracovní verzi dokumentu, který má být oficiálně prezentován šéfkou eurounijní diplomacie Federicou Mogheriniovou nejvyšším státníkům evropských zemí v tomto týdnu, získali k nahlédnutí novináři z deníku Financial Times.

Dokument je součástí rozsáhlejších politických snah Mogheriniové, jejímž cílem je vytvoření jednotné evropské armády, zmínka o čemž se objevila již v Lisabonské smlouvě, ale do této doby byla dost daleko od realizace. V Evropské unii nyní doufají, že se ke konečnému cíli „krůček po krůčku“ nakonec dopracují.

Právě nyní na to může být ten pravý čas. Poté, co se většina obyvatel Velké Británie rozhodla pro vystoupení z Evropské unie, dalším dvěma klíčovým zemím, Francii a Německu, již nikdo nebrání v cestě hlubší integrace.

Německá ministryně obrany Ursula von der Leyen v nedávném rozhovoru pro Bild am Sonntag uvedla, že by měly evropské státy posílit spolupráci ve vojenské oblasti. Takový krok by podle ní měl dát Evropské unii nový impuls.

„Budu usilovat o prosazení toho plánu a doufám, že mě v mých snahách moji evropští kolegové podpoří,“ uvedla. „Jsem si zcela jista tím, že se brzy utvoří skupina několika států, které nám to pomohou prosadit,“ dodala.

Nejaktuálnější podoba koncepce společné bezpečnostní politiky Evropské unie začíná slovy: „Potřebujeme silnější Evropu. To je to, co si naši občané zaslouží, a to, co od nás svět očekává.“

„Naše unie se nachází v ohrožení,“ pokračuje text. „Náš společný evropský projekt, který přinesl bezprecedentní prosperitu, mír a demokracii, je nyní zpochybňován.“ Text velmi často prolíná bezpečnostní hrozby „doma“ a v „zahraničí“, mezi kterými prý nelze dělat rozdíly. Proto je potřeba vytvořit „společnou unii“, v rámci které by mohly být „jednodušeji alokovány interní a externí zdroje“.

Dalším klíčovým tématem nové strategie je „urgentní“ potřeba navýšení investic v bezpečnostní oblasti. „Členské státy zůstanou nezávislými v rozhodnutích týkajících se jejich bezpečnosti, aby ovšem byly schopné dosáhnout bezpečnostních kapacit nezbytných na svou obranu, vzájemná spolupráce se musí stát normou.“

„Evropská unie bude systematicky usilovat o podporu spolupráce v bezpečnostní oblasti a pokusí se vytvořit ‚solidní‘ evropský zbraňový průmysl, který je nezbytný pro dosažení evropské autonomie v rozhodovacích procesech,“ pokračuje text.

Spolupráce s Berlínem

Německá vláda se na vývoji nové bezpečnostní strategie EU „od samého začátku aktivně podílí a plně ji podporuje“, uvádí německý deník Die Welt. To dokazuje i fakt, že byla německá vojensko-strategická koncepce utvářena paralelně s tou evropskou a oba projekty byly vyvíjeny při „úzké spolupráci“.

„Příkladem budoucí nadnárodní spolupráce je společné vyzbrojování ‚Evropy‘ bezpilotními letouny, společná satelitní komunikace nebo kyber obrana. Ve střednědobém horizontu se pak plánuje výstavba stálého civilně-vojenského operačního velitelství Evropské unie. To by ovšem nemělo v žádném případě představovat konkurenci Severoatlantické alianci,“ píše Die Welt.