Když papež František 9. března vyslovil myšlenku, že vzhledem k tomu, že se Ukrajině nepodařilo vytlačit ruské síly ze svého území, bude možná nutné vyjednávat, nastolil tím otázku, o které téměř nikdo v evropských mocenských centrech nechce diskutovat.

Papež v nedávném rozhovoru prohlásil, že „nejsilnější je ten, kdo zhodnotí situaci, pomyslí na lidi a má odvahu k bílé vlajce a jedná“. Podle papeže Františka by se jednání měla konat s pomocí světových mocností a on sám je prý k mírovým jednáním k dispozici.

Slova papeže Františka o bílé vlajce vyvolala hněv Kyjeva. „Naše vlajka je žlutomodrá. To je vlajka, podle které žijeme, umíráme a vítězíme. Nikdy nevyvěsíme žádnou jinou vlajku,“ reagoval ukrajinský ministr zahraničí Dmytro Kuleba podle televize NBC.

Kuleba také Vatikánu připomněl jeho „strategii“ v první polovině 20. století, čímž narážel na to, že katolická církev nezakročila proti nacistům během druhé světové války. „Vyzývám, abychom se vyvarovali opakování chyb minulosti,“ dodal.

Situace Ukrajiny přitom za poslední rok a půl nebyla zoufalejší. Loňská tolik očekávaná protiofenziva nepřinesla rozhodující průlom a Rusko nyní získává na bojišti převahu. Navíc se jeví nejistá další pomoc Západu, zejména Spojených států, kde o druhé funkční období usiluje Donald Trump a v rámci svých volebních mítinků prohlásil, že ihned po zvolení by zastavil pomoc Ukrajině a dojednal mír.

Papež František tak vlastně vyslovil otázku, která se bude v následujících měsících stále silněji připomínat, zda přišla chvíle vážně uvažovat o jednání s Vladimirem Putinem. Položení této otázky podle zdrojů bruselského listu Politico vyvolává zděšenou reakci mnoha západních představitelů.

„Některé středoevropské země se k myšlence mírové konference stavějí velmi emotivně,“ vysvětlil jeden z vysoce postavených úředníků EU. „Nadále se obávají, že budou další na řadě, jakmile ustoupíme Putinovi.“

Rusko navíc pravděpodobně nebude považovat žádnou mírovou dohodu s Ukrajinou za konečnou. „Putin na Ukrajinu zaútočil třikrát během deseti let. Není důvod se domnívat, že kvůli tomu, že jim dáme Krym, Donbas, Cherson nebo cokoli jiného, se vzdá jakéhokoli plánu na obsazení Kyjeva,“ dodal úředník.

Ukrajina a její spojenci v Evropě však vědí, že jejich úsilí se zadrhne bez jedné věci především: podpory Spojených států. Na rozdíl od Evropy a Velké Británie není ve Washingtonu téma jednání tabu. Ačkoli američtí představitelé trvají na tom, že bez Ukrajiny se do žádných jednání nezapojí, Trump, který v průzkumech těsně vede nad současným prezidentem Joem Bidenem, dlouhodobě tvrdí, že je schopen zastavit válku za 24 hodin. Republikáni v Kongresu odmítli podepsat nový balíček pomoci Kyjevu a podle některých průzkumů se většina Trumpových příznivců staví proti další pomoci Ukrajině.

Maďarský premiér Viktor Orbán tento týden po setkání s Donaldem Trumpem prohlásil, že pokud se Trump v listopadu vrátí k moci, ukončí válku na Ukrajině tím, že zastaví financování Kyjeva.

„Trump má velmi jasnou vizi,“ řekl Orbán v maďarské televizi. „Říká, že nedá už ani cent na rusko-ukrajinskou válku. Proto ta válka skončí, protože je zřejmé, že Ukrajina bez pomoci válčit nemůže,“ uvedl Orbán podle informací CNN.

Britská vláda ale zatím odmítá jakékoli jednání s Putinem. Dokonce i s vyhlídkou Trumpova návratu do Washingtonu trvají britští představitelé na tom, že o pohotovostních plánech mírových rozhovorů ani nediskutují. Jeden z vysoce postavených členů týmu premiéra Rishiho Sunaka říká, že úkolem Británie a Evropy v tomto roce je zdvojnásobit podporu Ukrajině a ukázat Trumpovi a jeho republikánským podporovatelům, že tuto válku mohou vyhrát.

V Německu a Francii se úředníci podobně zdráhají otevřít dveře k jednání s Putinem. Západoevropští diplomati se dokonce brání tomu, aby se začalo plánovat, že Amerika svou podporu stáhne. Obávají se, že tím zvýší pravděpodobnost, že k tomu dojde.

Jeden z evropských diplomatů uvedl, že navzdory rozpočtovým omezením „musíme zdvojnásobit své úsilí“. Diplomat uvedl, že se jedná „nejen o politický signál Putinovi, ale také o americkou debatu v Kongresu o podpoře Ukrajiny. Viděli jsme odpor Trumpa a některých dalších předních republikánů. To je v současné době nejzásadnější výzva, kterou máme.“

Bez americké podpory ale nebude Evropa schopna dodat Ukrajině potřebné finance nebo techniku. „Byl bych velmi opatrný, abychom nevysílali signál nebo nevytvářeli dojem, že to Evropa zvládne bez USA. Tak to rozhodně není, takže potřebujeme, aby republikáni přehodnotili svůj postoj a umožnili Ukrajině pomoc, aby se mohla posunout vpřed,“ dodal vysoce postavený úředník.

Francouzský prezident Emmanuel Macron v posledních týdnech přitvrdil svůj postoj vůči Rusku, vyzval spojence, aby nebyli zbabělci, a varoval, že nevylučuje vyslání pozemních jednotek do boje proti Rusům, bude-li to nutné.

Podle Benjamina Haddada z Macronovy strany Renesance není ani v Paříži chuť k jednání. „Musíme znovu získat převahu, abychom mohli zahájit jednání. Nevím, jak by si Putin sedl a jednal v dobré víře. Právě teď je to pro něj dobrý sled událostí, vítězí na zemi, Trump je na cestě,“ uvedl Haddad.  

Na veřejnosti Putin tvrdí, že je otevřen jednání o ukončení války. Na listopadovém summitu G20 se oháněl nabídkou příměří a v lednu řekl americkému reportérovi Tuckeru Carlsonovi, že je otevřen dialogu. Ruští představitelé se prý měli soukromě obrátit na vysoké představitele americké administrativy, aby zprostředkovali jednání o příměří, ale byli odmítnuti.

Ve skutečnosti jsou ale obě strany konfliktu od sebe neskutečně daleko. Kyjev požaduje navrácení všech území, která ruské síly od roku 2014 nezákonně anektovaly a obsadily, spolu s finančními restitucemi ze strany Moskvy. Kreml mezitím nechce uvažovat o navrácení žádného území včetně čtyř ukrajinských regionů, které částečně ovládl v roce 2022. Naopak Moskva požaduje, aby Ukrajina odzbrojila, ukončila své snahy o vstup do EU a NATO a znovu se připojila k ruské sféře vlivu.

I v takové situaci je ale podle některých evropských úředníků načase začít uvažovat o mírových jednáních, zatím tyto hlasy ale zaznívají jen soukromě a pod podmínkou anonymity. „Musíme být realisté. V určitém okamžiku budeme muset začít mluvit o míru a případně i o tom, že se vzdáme kusu země,“ uvedl jeden z vysokých úředníků.