Zprávou, která zahýbala českým mediálním rybníčkem v tomto týdnu nejsilněji, začíná přehled mediálních zajímavostí. „Tou je středeční zvolení Ladislava Jakla do Rady pro rozhlasové a televizní vysílání. Samozřejmě se dalo očekávat, že ze svých futrálů vyskočí nejrozmanitější tlampačové a začnou volat do zbraně coby vyjádření svých obav o budoucnost naší ‚krásné liberální demokracie střediskové‘, jak často používám. Pan Jakl je vnímán těmito lidmi, Jandou počínaje a lidmi z Hospodářských novin konče, jako zavilý nepřítel jejich hodnot, protože reprezentují něco naprosto odlišného, než celá léta reprezentuje pan Jakl. A protože ho znám čtvrt století, tak si dovolím vyjádřit jeho stručnou politickou diagnózu. Koncem osmdesátých let studoval Fakultu žurnalistiky. Z ní byl, pokud jsem dobře informován, z politických důvodů vyhozen,“ uvádí pro ParlamentníListy.cz Petr Žantovský.

Po roce 1989 se Ladislav Jakl krátce stal poslancem České národní rady, ale protože na něj někdo vykonstruoval podezření ze spolupráce se Státní bezpečností, tak na mandát rezignoval. „A vyřešil si tuto věc zdárně, takže má v tomto slova smyslu čistý štít. Pak působil v Lidových novinách a dalších mediálních prostředích. Také byl chvilku na Radě pro rozhlasové a televizní vysílání jako její organizační tajemník, dokonce úplně prvním při jejím vzniku. Je tedy obeznámen jak s tím, co má Rada za svůj úkol jako správní orgán, ale i s novinářským prostředím, z něhož vzešel. Tolik zase spíš charakteristika odborné připravenosti. A do třetice přidám jeho lidskou charakteristiku. Nemělo by se opomenout ani to, že je to člověk tvrdohlavý, ve svých zásadách velice pevný ve smyslu politickém, ideovém a názorovém. Nevybavuji si, že by někdy významně měnil názory, spíše se mění názory ostatních lidí,“ poznamenává mediální analytik.

Drahoš by měl uvést, jaké konspirace byl Jakl účasten

Považuje za zvláštní, že titíž lidé, kteří by vnímali člověka typu Ladislava Jakla před deseti, patnácti lety jako novináře, který zastává pravicové, standardní, konzervativní hodnoty, z něj dnes dělají rusofila a dezinformátora. „Těch nálepek na jeho adresu jsem si přečetl spoustu. Vyznamenal se zvláště pan senátor Drahoš, který ho v příspěvku na Twitteru označil za známého konspirátora. Docela bych chtěl od pana Drahoše slyšet, na jaké konspiraci se kdy Jakl podílel. Jak jsem uvedl, znám ho pětadvacet let, pozoruji jeho činnost docela zblízka, ale opravdu nevím o jediné konspiraci, na které by byl účasten. To by mi určitě neuniklo. Proti němu staví pan Drahoš ve stejném tweetu postavu Jiřího Padevěta, ředitele Nakladatelství Academia, jenž nebyl vybrán do rady ÚSTRu a kterého charakterizuje jako známého historika,“ podivuje se Petr Žantovský.

Jiřího Padevěta totiž zná snad ještě déle než Ladislava Jakla, a rozhodně by ho tak jako poražený prezidentský kandidát neoznačil. „Vím, že byl od roku 1988 knihkupec, předtím nedostudoval Pedagogickou fakultu a až do roku 2004 se živil jako šéf knihkupectví Academia. Poté, co byl odvolán z funkce Alexandr Tomský, stal se jeho nástupcem. Dělá svoji práci dobře, ale v žádném případě bych nemohl říci, že je to akademicky vzdělaný historik. Vydal řadu popularizačních publikací zejména složených z historických fotografií a místopisných údajů, což je spíše sběratelská než historická práce. Jsou to krásné knížky, dostal za ně i ceny. To není nic proti panu Padevětovi, ale proti pomýlené argumentaci pana Drahoše, který míchá jablka s hruškami a vyzvedává někoho, kdo se mu líbí svými názory jen proto, aby tloukl po hlavě někoho, kdo se mu svými názory nelíbí. To není hodno toho, kdo by měl být jako senátor respektován. Koneckonců jeho nízká respektabilita ho dostala do této funkce, protože nezískal tu, o kterou původně usiloval,“ připomíná mediální odborník.

V Radě sedí političtí nominanti a vede ji Zaorálkův kamarád

Stejně jako před týdnem vítal volbu Tomáše Kňourka do Rady Českého rozhlasu, tak teď vítá volbu Ladislava Jakla do Rady pro rozhlasové a televizní vysílání. „Už z toho důvodu, že jsem tam kdysi byl, a tudíž mám k Radě jistý osobní vztah a sleduji celá ta léta její fungování. Také jsem byl osm let provozovatelem soukromého rádia, takže jsem s Radou přicházel do styku formálně a funkčně. A přijde mi, že Ladislav Jakl je pro Radu tak, jak je dnes sestavena, velmi zajímavou posilou. Zejména v tom smyslu, že téměř polovina jejích členů se rekrutuje z kruhů absolutně neodborných z hlediska toho, co tam mají dělat. Vezmu to postupně. Paní Zvěřinová, bývalá senátorka. Pan Jehlička, bývalý ministr. Pan Mencl, bývalý poslanec a senátor. Pan Šincl, bývalý poslanec. Pan Poledníček, předseda krajského výboru KDU-ČSL, zastupitel a radní,“ vyjmenovává Petr Žantovský.