Vladimir Putin v posledních dnech vysílá signály, které naznačují opatrný optimismus ohledně možného klidu zbraní na Ukrajině. Naproti tomu ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj zastává opačný názor – tvrdí, že Putin ve skutečnosti příměří nechce, pouze se to bojí otevřeně sdělit americkému prezidentovi Donaldu Trumpovi. Evropská unie mezitím oznamuje, že je připravena poskytnout Ukrajině dalších 40 miliard eur na obranu, ovšem zatím jde spíše o deklaraci než o závazný slib.

Pokud se vyhlásí mír, bude jen dočasný

V úvodu rozhovoru Jiří Hynek hodnotí, jak blízko či daleko je podle něj klid zbraní, ať už ve formě dočasného příměří, nebo dlouhodobého míru mezi Ruskem a Ukrajinou. „Já se přiznám, že v mír moc nevěřím. Nějaké příměří? To určitě ano. Je otázka, kdy bude, protože každá strana bude trošku lavírovat, aby měla na to příměří lepší pozici. Ale mezi Ruskem a Ukrajinou se stalo už tolik věcí, že se obávám, že i když se vyhlásí mír, tak to bude mír jenom dočasný. Jsem přesvědčen, že takové Pásmo Gazy máme dnes v Evropě. Nikdy to nebudou obě strany respektovat. Obávám se, že to bude na hodně dlouho. Neříkám, že to někdy neskončí, ale aby to netrvalo třeba 20 až 50 let,“ uvedl v pořadu Interview ČT24.

Evropa nemůže vyhrát v soutěži o množství zbraní

Kam podle něj směřuje český obranný průmysl s ohledem na současnou bezpečnostní situaci v Evropě a probíhající konflikt na Ukrajině? „Jsem přesvědčen, že náš obranný průmysl míří k sofistikované technice, která bude dávat určitou technologickou a technickou výhodu nad nepřítelem, potenciálním nepřítelem. Ale na druhou stranu válka na Ukrajině ukazuje, že bez levnějšího masového nasazení se nemusíme obejít. Jinak vypadá konflikt, který je krátký, a konflikt, který je dlouhý, jako dneska Ukrajina a Rusko. Pak je to jenom o tom počítání, kolik mě to stálo a kolik to stálo nepřítele. Tam se dostáváme potom k té levnější technice, kde je to soutěž, kdo vyrobí víc dělostřeleckých granátů. Zase tvrdím, že bychom někdy tuto soutěž neměli připustit, protože ji nemůžeme vyhrát,“ upozornil Jiří Hynek.

Přestože Evropa má z ekonomického a demografického hlediska větší potenciál než Rusko, klíčová otázka zní, zda je ochotná tyto prostředky skutečně investovat do vlastní obrany. „Můžu sčítat obyvatele, můžu sčítat peníze. Vždycky Evropa bude na tom lépe, ale je ochotná ty prostředky vydávat na vlastní obranu?“ ptá se Hynek. Odpověď se liší podle geografické polohy a vnímání hrozby. „Jinak to bude v Polsku. Polsko se může cítit bezprostředně ohroženo, svým způsobem je. Jinak to bude možná někde ve Španělsku nebo ve Francii, kde je fronta relativně daleko. Pro ně je důležitější, řekněme, mít sociální smír doma, než jestli se fronta posune o deset kilometrů. To je realita,“ poukázal Hynek.  

„Jsem přesvědčen, že Evropa – ač se dneska zdá být ochotná vydávat na obranu větší prostředky, tak to nikdy nebude tolik, kolik je na ni ochotné vydat Rusko,“ míní šéf Asociace obranného a bezpečnostního průmyslu. „Realita je taková, že když dneska Putin nějakým nařízením rozhodne, že se něco udělá, tak se proti němu nikdo nepostaví. A navalí se do toho peníze, i kdyby ten národ měl zchudnout,“ doplnil.

Pomoc Ukrajině je priorita a součást evropské obrany

Evropa dnes stojí před otázkou, zda má být její prioritou posilování vlastní obrany, nebo podpora Ukrajiny, která slouží jako bariéra proti ruské agresi. Podle Hynka je evropská bezpečnost přímo spojená s pomocí Ukrajině. „Jsem přesvědčen, že ty věci se nevylučují, protože pomáháme-li Ukrajině, tak svým způsobem zabezpečujeme i Evropu a hlavně si kupujeme čas, a musíme ho využít, ne promarnit. Granát spíš pošleme na Ukrajinu, než bychom si ho nechali tady. Když pošleme granát na Ukrajinu a budeme mít kapacity vyrobit další granát, my ho v daném momentě nepotřebujeme ve skladu, ale potřebujeme zvyšovat výrobní kapacity a rozšiřovat výrobní základnu,“ myslí si Jiří Hynek.

Nedostatek odborníků v obranném průmyslu: hrozba pro budoucnost

Evropský obranný průmysl čelí rostoucím výzvám, přičemž jednou z nejzásadnějších je podle Hynka nedostatek kvalifikovaných odborníků. „Největší problém, který hrozí obranému průmyslu v Evropě, je nedostatek kvalifikovaných vysokoškolsky vzdělaných konstruktérů a technologů. Dneska se s tím popereme, ale jestli školy nezvýší počet studentů, tak za 10 nebo 20 let nastane opravdu velký problém,“ upozornil.

Evropa versus USA: Srovnání vojenských schopností a rostoucí role Číny

Evropské vojenské schopnosti jsou často porovnávány s těmi americkými, přičemž v některých oblastech je Evropa považována za srovnatelnou, zatímco v jiných zaostává. Kromě toho se stále více mluví o technologickém vzestupu Číny, která v některých segmentech možná předstihla nejen Evropu, ale i Spojené státy.

Podle Hynka některé oblasti, kde Evropa drží krok se Spojenými státy, a jiné, kde je americký náskok zřetelný. „Jsou oblasti, kde jsem přesvědčen, že jsme srovnatelní. V pozemní technice – něco mají lepší Američani, něco máme lepší my. Tanky, houfnice, co používají vojáci na zemi. Kde si myslím, že jsou Američani dál, tak je kosmos, vesmír a potom protivzdušná obrana dalekého dosahu. Tam myslím, že by Evropa potřebovala doskočit,“ řekl.

Zatímco se většina diskusí soustředí na srovnání Evropy a USA, je třeba mluvit o technologickém pokroku Číny. „O čem se ale nemluví, je Čína. Jsem přesvědčen, že v některých technologiích, i civilních, už Čína možná předběhla Spojené státy,“ hovořil například o sebevražedný dronech. „Evropa zaspala, možná zaspaly i Spojené státy. Vyrábíme dráž. Jestliže je nějaká veřejná soutěž na cenu, každý se vrhne po čínském zboží, protože to bude levnější,“ dodal s tím, že Čína nejenže rychle inovuje, ale zároveň dokáže produkovat vojenské technologie za nižší cenu, což jí dává konkurenční výhodu.

Psali jsme:

Jednání za zavřenými dveřmi? Proč. Ať lidé vědí. Babiš veřejně setřel Fialu

EU se dál zadlužuje, Česko rozdává peníze umělcům. Vondráček varuje před dalším zadlužováním

K čemu by Rusům byla Evropa? Ševčík položil kousavou otázku

Fiala o Trumpovi: Nemůžeme zpřetrhat vazby s USA, když se nám někdo nelíbí