„Během posledních dvě stě let jsme žili ve věku, který se nazývá modernita. Vyprodukoval celou řadu věcí, které jsou dnes samozřejmé, ale předtím samozřejmé nebyly – moderní národy, politické strany, politické ideologie, občanskou společnost, moderní média. Ve své knize se zamýšlím, co se děje v době, kdy jsou základní pilíře modernity narušeny, či prostě odchází,“ vysvětlil na úvod o tématu, o kterém pojednává jeho poslední kniha esejů.

„Ocitáme se na prahu nového věku, který se velice těžko definuje. Současná doba je pro mnohé velmi matoucí. Výsledkem toho všeho je, že mizí pilíře, o které jsme se mnoho let opírali. Z toho vzniká určitý druh společenské i politické paniky,“ upozornil. Společným jmenovatelem toho, co se děje, je globalizace. „Je poháněná vědeckotechnologickým rozvojem, který neustále akceleruje. Takže přichází celá řada jevů, které mají velký dopad na fungování politiky. Od nových komunikačních technologií, sociálních sítí až po technologie, které mohou způsobit nadvládu umělého rozumu nad člověkem,“ konstatoval. Kniha se jmenuje Na konci světa. „Nekončí svět, ale jedna éra. Končí svět, jak jsme ho znali. Jsme na prahu úplně něčeho nového,“ objasnil.

Zapínám americkou televizi s hrůzou, co se dozvím, že zase Trump spáchal

Poté se věnoval i dalším svým knihám, prozradil i něco ze svého života. V roce 1981 emigroval do USA, posléze žil i v Německu, kde v Mnichově (a poté i v Praze) pracoval ve Svobodné Evropě. Byl i ředitelem politického odboru prezidenta Václava Havla a založil a stal se ředitelem New York University v Praze. Pak už přišla řada na dotazy. Jeden z prvních směřoval na současného amerického prezidenta Donalda Trumpa. Co si o něm Pehe myslí? „Donald Trump je z mého pohledu výjimka, americký systém se přes něj časem dostane. Americký systém je vnitřně velmi silný a má zdroje silné občanské společnosti,“ domníval se.

Donald Trump byl dle něj zvolen určitou historickou shodou okolností. „Souvisí s tím, o čem už jsem mluvil. Nejistotami a výzvami globalizace. Existují široké vrstvy lidí, které jsou znejistěny tím, co se děje. V Americe obzvlášť jsou celé státy, kde odchází tradiční pracovní příležitosti do jiných zemí. Jsou tam velké počty lidí, kteří se bojí a nejsou schopni tomu tempu stačit. Není to ovšem problém jen Spojených států. Viděli jsme to i na Brexitu ve Velké Británii či na volbách ve střední Evropě,“ upozornil. „Pokud jde o Trumpův výkon jako prezidenta, neshledal jsem zatím nic, co bych mohl chválit. Pro člověka, který ve Spojených státech žil a má americkou manželku jako já, to má další rovinu, která se v českém prostředí těžko vysvětluje. Když Trump otevře ústa, tak z něj vycházejí věci, které jsou na úrovni postpuberty. To je něco tak strašného, že je to útok na city. Upřímně každé ráno zapínám CNN nebo nějakou jinou americkou stanici s hrůzou, že se dozvím, co zase spáchal,“ prozradil.

Další dotaz byl na českého prezidenta. Proč byl Miloš Zeman opět zvolen? „Jsou tu důvody, které jsou podobné jako ve Spojených státech či při Brexitu. To znamená, že tu jsou vrstvy lidí znejistěné vývojem. U nás je to umocněné ještě čtyřicetiletou izolací od světa. Pokud pocházejí z menších měst a vesnic, kde vnější ani moc nevnímají, je to materiál pro populisty všeho druhu, kteří pracují s fenoménem strachu. Jsou tu nejrůznější výzvy a hrozby. S tím Miloš Zeman pracuje velice dobře,“ konstatoval. Je tu podle něj ještě další dimenze, která odlišuje středoevropské země od těch západních.