Česká eurokomisařka Věra Jourová oznámila, že startuje debata o budoucnosti EU a do této debaty se může zapojit úplně každý. I kterýkoli občan České republiky. Lidé to musí vědět, aby pochopili, že i oni spoluutváří osud evropského společenství, že se nerozhoduje něco bez jejich vědomí daleko v Bruselu, ale že do toho mohou mluvit a o jejich připomínkách či návrzích se bude jednat.

„Já nejsem federalistka, takže si myslím, že je potřeba pokračovat v nastaveném kurzu. Členské státy se samozřejmě vzdaly kusu suverenity, ale získaly společnou suverenitu a zároveň možnost mluvit do toho, kam se má EU dál rozvíjet. Jsem alergická na řeči typu „Česko je malý stát a není slyšet“. Česko není malý stát, je to středně velký stát, počtem obyvatel srovnatelný s Belgií nebo se Švédskem. Je nejvyšší čas, abychom si ve chvíli, kdy kritizujeme EU, řekli, co nám vadí a jak to chceme jinak,“ zdůraznila Jourová v rozhovoru pro Deník N.

• Celý rozhovor naleznete zde

Prozradila, že chystá směrnici o svobodě médií, která má zprůhlednit vlastnictví médií. Současně se chce podívat na způsoby, jakými jsou obsazovány mediální rady. Osobně se prý cítí zneklidněna situací kolem České televize.

Na druhé straně ujišťovala, že nechce zavádět žádnou cenzuru. Pokud někdo na české politické scéně provozuje cenzuru, tak je to podle Jourové prezident Miloš Zeman, který pod rouškou boje s dezinformacemi odmítá poskytovat informace serveru Seznam Zprávy, Deníku N a dalším médiím.

„To, co děláme proti dezinformacím, nesmí být cenzura. Přístup kanceláře prezidenta považuji za cenzorní a myslím, že je v rozporu s českými zákony, zejména s Listinou (základních práv a svobod) a se zákonem o přístupu k informacím, který ukládá všem veřejným institucím, aby otevřeně informovaly o své činnosti,“ uvedla.

Pár slov přidala i k vrbětické kauze. Vláda Andreje Babiše (ANO) měla podle jejího názoru své spojence v EU lépe informovat. Pokud by to udělala, mezinárodní reakce na Vrbětice mohla být jiná, ne tak vlažná.

„Těžko se mi to hodnotí, protože tam samozřejmě šlo o informace kryté nejvyšší formou ochrany a utajení, ale je pravda, že když se žádá o něco tak důležitého jako například koordinované vyhošťování diplomatů, nemůže to přijít jako rána z čistého nebe, tedy že se v sobotu něco oznámí v Česku a v pondělí se to chce na Radě v Bruselu. Takže mě ani nepřekvapila ta vlažnější reakce jednotlivých států. Naopak reakce Unie jako takové byla velice silná, což pro Česko hodně znamená. Pro mě je skoro denním chlebem, že něco po ministrech chci. A když něco chci, samozřejmě si je nejenom obešlu, ale ještě si je i oběhnu,“ řekla Jourová.