„Ráda bych se bavila o podstatě věci. Rámec, kde členské státy mají být, je dohodnut všemi členskými státy,“ řekla Jourová a dodala, že jedním z těchto dohodnutých principů je i právní stát, a právě proto Polsko vyvolalo mnohé obavy v Evropské komisi, jelikož je tento princip nyní na pochybách.

Jourová následně dodala, že si všichni plně uvědomují, že je Polsko demokratickou zemí. Nutnost inspekce polské vlády vychází z toho, že Evropská komise potřebuje zjistit, zda je demokratická i její nová vláda a jaký vztah má k Evropské unii.

Evropská komise má svoje „mechanismy“, které jí umožňují zakročit, sáhnout k nim však není prvním řešením, které je nasnadě. Nejdříve je totiž třeba zhodnotit, jak je na tom současná polská vláda. „Nám nejde o nějaké mentorování,“ řekla Jourová s tím, že si je plně vědoma, jak citlivé na vměšování se do vnitrostátní politiky země Visegrádské čtyřky jsou.

„Členské státy si sami řeknou, jak vidí situaci v Polsku,“ vysvětlila Jourová a dodala, že rozhodování pak bude na premiérech jednotlivých zemí, samozřejmě pouze v případě, že Evropská komise dojde k závěru, že v Polsku dochází k porušování principů právního státu.

„My plníme svoji povinnost, ač to mnozí vnímají jako nepopulární, jako zasahování do záležitostí státu,“ řekla Jourová a dodala, že hlavními problémy jsou nenaplnění verdiktu polského ústavního soudu a také krize v polských médiích.

„Víme, že demokratický stát, právní stát, by měl mít veřejnoprávní média, nikoli média, která budou, promiňte mi ten výraz, hlásnou troubou vládnoucí strany,“ uvedla Jourová s tím, že budou vyšetřovat i jiné záležitosti.

„Je to pro mě extrémně citlivá věc, protože já mám k polským lidem, k polské mentalitě velmi blízko, mám dokonce polské předky,“ řekla Jourová s tím, že se snaží brát věci pohledem pouze z právního hlediska a nepodporovat široce rozšířené předsudky.

„Pokud vidíme, že není naplněno rozhodnutí ústavního soudu, tak co je na tom třeba měřit?“ řekla Jourová ke způsobu měření polské demokracie ze strany Evropské komise.

„Evropa má spoustu závažných problémů, toto je moment, kdy potřebujeme být jednotní,“ dodala Jourová s tím, že je třeba si ujasnit, co je to vlastně právní stát, a neoslabovat vnitřní vztahy v EU.

Zásady právního státu jsou uvedeny v Lisabonské smlouvě, kterou podepsaly všechny členské státy EU, a z toho důvodu má Evropská komise mandát na jeho zhodnocení.

„Tak můj osobní názor je, že by byl užitečný, myslím si, že otázky bezpečnosti dnes zajímají každého,“ okomentovala Jourová návrh slovenského premiéra Fica na mimořádný summit EU, který podpořil i Bohuslav Sobotka.

„Já považuji za skandální jednak to, že nebyla zajištěna bezpečnost, a jednak že se to tutlalo,“ vyjádřila se Jourová k událostem silvestrovské noci na mnoha místech EU a dodala, že je třeba „nazývat věci pravými jmény“.

Mluvila i o uniklých e-mailech premiéra Sobotky. „Co na to mohu říci, tady někdo zanedbal něco v zabezpečení a je třeba podniknout určitě kroky, aby k tomu už nedocházelo,“ řekla a dodala, že však neví, zda tomu předcházet lze a jak se hackerům bránit. „Podmínky zabezpečení sítě v Evropské unii jsou velmi tvrdé,“ podotkla s tím, že moc vlastně nechápe, jak k tomu vůbec mohlo dojít.