„My se v České televizi snažíme důležitá výročí připomínat,“ začal svůj výklad o speciální programové nabídce ředitel Dvořák. Právě listopadové výročí je podle něj nejtěžší. Řada lidí má totiž ještě v paměti, co se tehdy odehrávalo, a má toto výročí spojené s vlastními vzpomínkami.

Ambicí ČT je „připomenout tak, aby se v tom každý divák nějak našel“. K tomu má posloužit přibližně 50 hraných nebo dokumentárních filmů, které se ČT chystá odvysílat. Některé z nich budou nové, asi polovina archivních.

Před 17. listopadem chce Česká televize lidem připomínat především to, co se dělo před listopadovými událostmi. A vezme to skutečně „od Aurory“, takže začne filmy Zlatý podraz a Toman, odehrávajícími se kolem roku 1948.

Celý víkend 24. a 25. listopadu má být maratonem „trezorových“ filmů, které se před Listopadem 1989 nesměly vysílat.

25. listopad má být symbolickým „dnem zrušené cenzury“, protože právě tehdy Československá televize poprvé vysílala přímým přenosem demonstraci z Letenské pláně.

17. listopad má být vrcholem výročí, kdy se televize bude snažit přiblížit vše, co se bude dít. Živě půjde s průvodem, který má skončit na Národní třídě, bude vysílat koncert z Václavského náměstí.

Ve 20 hodin pak začne třicetidílný cyklus „Sametové stopy“, v jehož rámci bude každý den vysílán jeden sedmiminutový dokumentární film, který přiblíží jeden z porevolučních roků.

Z těchto „třiceti případů“ byl speciálně připraven v pořadí druhý, ve kterém vystupuje Tomki Němec, dvorní fotograf Václava Havla. Ten má vyprávět o prvním výročí Sametové revoluce, zpestřeném návštěvou George Bushe.

Tvůrce seriálu vykládal, jak při tvorbě seriálu zjistil, že euforie z revoluce postupně vyprchávala, a lidé „si začali stavět baráky a přestali se zajímat o veřejné věci“.

Třetím hostem je Jan Potměšil, který vystoupí v dokumentu Nikdy bych neměnil. Pak hovořil o zásadní roli studentů v listopadových událostech. „Najednou se zajímali o ty věci, a zároveň byli v rámci svého věku nezávislí,“ popisoval. Díky tomu neměli strach. „Pro mě byla fatální otázka, že se to prostě už jednou musí změnit,“ prozradil.

Lidé se podle něj už od ledna 1989 nadechovali a získávali větší odvahu.

Kromě toho chce Česká televize nabídnout „analýzu, jak se za třicet let změnila česká společnost“. K tomu byl připraven dvojdílný dokument, jehož první část se věnuje devadesátým letům a druhá třetímu tisíciletí.

Pořad se má jmenovat Třicet svobodných a bude vysílán na začátku prosince. Podle Dvořáka má ukázat prakticky totéž jako třicetidílný seriál sedmiminutovek. Jeho tvůrce pak dodal, že z jeho pohledu je vývoj třiceti porevolučních let zklamáním. „Teď ke konci už je to jedna demonstrace za druhou,“ naznačil, jak bude v podání ČT vypadat poslední dekáda.

Moderátor pak požádal ředitele Dvořáka, ať pohovoří o výzvách, které teď Českou televizi čekají. Ten ujistil, že do budoucna chce dělat dobrý program, ale pak přešel k něčemu, co mu zjevně leželo na srdci:

„Teď se kolem nás děje spousta věcí v Poslanecké sněmovně,“ spustil. A jak dodal, právě dnes, ve čtvrtek, poslanci projednávají výroční zprávy o činnosti a hospodaření České televize.

A Petr Dvořák k nim přes obrazovku pohovořil: „Celý ten proces vlastně jenom trochu v uvozovkách zastírá to, že politici nejsou úplně spokojeni s tím, jakým způsobem, nezávisle, Česká televize hodnotí politiku, hospodaření a vůbec společnost kolem nás“.

Tyto útoky se podle generálního ředitele „tváří tak, že oni nám vyčítají, že nedobře hospodaříme“. „řada z nich už zcela otevřeně přiznala, že to je jenom zástěrka a že to je tak, že se jim nelíbí, jak funguje zpravodajství a publicistika ČT“.

A s pohledem do kamery navázal: „Já věřím, že tohle diváci slyší, vidí a cítí a že chápou, že jsme na straně diváků“. Ujistil, že Česká televize nikdy nebude na straně politiků, a to žádných, ani vládních, ani opozičních.

A pokud se politikům nelíbí, co o nich zpravodajství říká, tak to podle ředitele Dvořáka vypovídá „o tom, že tu práci tady na čtyřiadvacítce děláte správně“.