Záchrannou službu provozují od roku 2009 firmy DSA a Alfa Helicopter, které společně vyhrály Julínkův tendr. Podle policie by státní subjekty byly schopny poskytovat služby výrazně levněji a státu tak přenesením provozu vznikla škoda 792 milionů korun. Svou vinu Julínek jednoznačně odmítl s tím, že přidělení zakázky soukromým společnostem bylo politické rozhodnutí a nikoli trestný čin.

„Považuji to za kriminalizaci politického rozhodování. Je to věc, která se teď objevuje častěji. Není to příliš dobrý trend,“ říká Julínek pro Týden a dodává, že v jeho případě jde dokonce o rozhodnutí vlády, nikoli jeho. „Když to dovedu ad absurdum: Protože všichni hlasovali jednotně, tak by vlastně musela být stíhána celá vláda.“

Podle Julínka je na celém obvinění nejabsurdnější to, co je v obvinění předpokládáno. "Tedy, že stát je schopen na všech deseti stanovištích zajišťovat leteckou záchranku, že na to má peníze a že existovala vůle státu toto dělat a já jsem ji násilným a úmyslným způsobem překonal“, říká Julínek.

Ministerstva by záchranku neprovozovala levněji

Hlavní spor, jak píše Týden.cz, se vede o cenu provozu letecké záchranky. Policie je přesvědčená, že státní provozovatelé služby ji mohli poskytovat levněji, než je tomu u soukromníků, což prý není možné. Podle Julínka to však ničím nedokládá. „Dokonce se těch resortů ani nezeptali. Vzali cenu, kterou účtují ministerstva obrany a vnitra Ministerstvu zdravotnictví k proplacení za letové hodiny svých dvou stanic. Jenže tyto částky obsahují pouze přímé náklady,“ řekl Týdnu Julínek. Podle něj naopak tyto částky neobsahují nákup vrtulníků, eventuálně výsluhy, další náklady, školení, opravy.

Podle svých předpisů leteckou záchrannou službu měli vojáci a policie provozovat jen jako výjimečnou aktivitu v mimořádných situacích. Důvodem jejich zdráhání leteckou záchranku provozovat byla podle někdejšího ministra také skutečnost, že platby, které za její poskytování dostávají od Ministerstva zdravotnictví, ani zdaleka nepokrývají náklady, které jim vznikají. "Pokryty nejsou platy, výcvik, nákup či údržba vrtulníků a řada dalších položek, jako je údržba stanovišť, náklady na odloučené posádky," uvedl Julínek.

Připomněl, že převod letecké záchranné služby na nestátní subjekty začal v roce 1992 a v době, kdy v roce 2008 on vyhlašoval veřejnou soutěž, už tak pracovalo šest stanovišť z deseti.