„Nakonec na to přistoupí, protože v tom telefonickém hovoru je jim řečeno, že pokud na to nepřistoupí, tak už s nimi například příští rok nebudou obchodovat,“ popsal situaci zemědělců. Ministerstvo zemědělství chce proto menším výrobcům potravin, kteří obviňují obchodní řetězce z nekalých praktik, nabídnout právní pomoc, aby s nimi mohli potravináři jít i do soudního sporu. 

Ministr Jurečka kritizuje i marže řetězců, jsou podle něj přehnaně vysoké. Jako příklad uvedl litr mléka, který řetězec prodával za 25 korun, ačkoli čeští zemědělci za stejné množství žádají 9 korun. Tuzemští zemědělci si přitom v praxi stěžují naopak na klesající výkupní ceny mléka. 

„Počátkem roku jsme byli spokojení s cenou, protože jsme mléko prodávali za 9,60, ale mlékárna dvakrát razantně cenu snížila vždy o 30 haléřů,“ řekl nedávno Josef Lukášek, šéf zemědělské společnosti Zepo Bohuslavice na Náchodsku. 

Obchodníci se ale brání, je za tím podle nich velká konkurence. Podle prezidentky Svazu obchodu a cestovního ruchu Marty Novákové mají obchodní řetězce nižší marže než řada specializovaných obchodů, jako jsou třeba řezníci a uzenáři. „Obchodníci se rozhodují při nastavování koncových cen podle svého vlastního prodejního koše, čím chtějí zákazníka přilákat,“ vysvětlila. Upozornila také na to, že mezi zemědělcem a řetězcem je ještě zpracovatel. 

Velcí obchodníci podepsali s dodavateli dobrovolné prohlášení, které stanoví férové a neférové praktiky ve vztazích na trhu.