Ředitelka Herzlova centra izraelských studií Irena Kalhousová z Univerzity Karlovy v Interview na ČT24 hovoří o izraelské krizi. Izraelská společnost je podle ní hluboce rozpolcena, mluvit o občanské válce je nicméně ještě brzo. Soudržnost společnosti je v ohrožení i kvůli tomu, že jednotlivé strany a zastánci odlišných názorů si již nemají co říci a panuje mezi nimi nedůvěra.

„Důvod, proč to došlo tak daleko, je, že Benjamin Netanjahu dal dohromady nejradikálnější vládu v historii Izraele a přizval do koalice velmi marginální extremistické strany,“ říká Kalhousová a vysvětluje, že Netanjahu pro vytvoření koalice vlastně neměl na výběr, jelikož za své dlouhé politické kariéry se s ostatními středovými a pravicovými stranami rozhádal.

Rozhovor se stočil k očekávané justiční reformě, kterou Netanjahu hodlá prosadit. Samotná reforma podle slov Kalhousové není reformou, nýbrž změnou celého politického systému. „Vláda, která vyhraje volby o třicet tisíc hlasů, nemá natolik silný mandát, aby začala měnit charakter státu,“ myslí si Kalhousová a dodává, že demokracie vítězné straně dovoluje měnit politické směřování země, ale ne měnit celý systém. Reformou se vláda snaží podrýt demokratické principy, jako je kontrola moci, rovnováha sil a nezávislost jednotlivých institucí. „V současné době jsou záměry vlády natolik jasné, že Izraelci, kteří chtějí žít v demokratické zemi, protestují,“ říká.

V Izraeli, který nemá ani ústavu, ani senát, je Nejvyšší soud doposud jedinou institucí, který má právo vracet vládě zpět zákony, které „jdou proti duchu zákona“. Netanjahu však reformou doufá v to, že politická většina bude moci nejvyšší soudce jmenovat. To doposud možné nebylo a soudci se jmenovali sami. Další částí reformy je i možnost parlamentu přehlasování a možné vrácení zákonu Nejvyšším soudem. „Žádné protiváhy, žádné brzdy tam nebudou. A to není demokratické, to je nebezpečné,“ zdůrazňuje ředitelka. Kalhousová je toho názoru, že v demokracii platí jistá pravidla a ten, kdo je v opozici, by neměl přijít o svobodu. Cílem vlády je změna charakteru státu, potlačení demokratických hodnot a akcentace hodnot židovských.

Izraelský Nejvyšší soud podle Kalhousové jistou reformu potřebuje. Spousta lidí je s ním nespokojena kvůli jeho nereprezentativnímu zastoupení. Převládá v něm většina aškenázských židů, což jsou židé, jejichž předkové pocházejí ze střední a východní Evropy. Nadpoloviční populace Izraelců má však předky z Afriky a Blízkého východu. „Toto ale není reforma, to je destrukce,“ prohlašuje Kalhousová.

Za posledních 48 hodin Netanjahu trochu mění postoj ze své nekompromisní pozice, možným důvodem je telefonát amerického prezidenta Joea Bidena, Kalhousová je toho názoru, že spíše se však Netanjahu zalekl stávkování vojenských rezervistů, což premiér ví, že by mohlo vést vůbec k problémům v armádě, na které si zakládá. Izraeli také klesá ekonomický výkon – nestabilita odrazuje investory, kteří v nedemokratické zemi nemuseli chtít investovat.

„On (Netanjahu) je rukojmím své vlastní extremistické koalice. Jeho extremističtí partneři vědí, že toto je pravděpodobně jejich jediná šance něco takového prosadit, protože po této zkušenosti už se v nejbližších letech do vlády nedostanou,“ míní ředitelka. Současnou motivací premiéra pro zbavení se soudů může být i vyhnutí se možnému trestnému stíhání.

Po osloském neúspěchu z 90. let, kdy se pokusili o sjednání míru mezi Izraelci a Palestinci, Izrael tíhne spíše k extremistickým náladám a společnost ztratila důvěru v levici, pro kterou byl tehdy mír hlavním tématem. I mladí Izraelci jsou více extremističtí, jelikož Palestince znají jen jako nepřítele útočícího na Izrael – nálady se tedy posouvají napravo. Kalhousová však odmítá, že by celá izraelská společnost byla extremistická. „Spíše se posunul trochu více doprava Likud pod Benjaminem Netanjahuem, a to není větší nacionalismus, to je větší populismus,“ uvádí.

Vláda chce dále „posílit židovský charakter státu“, což znamená horší životní podmínky jak pro Izraelce, kteří nejsou vyznavači, tak pro Palestince. Ohrožena je i pozice žen v Izraeli, protože rodinné právo mají v rukách náboženské soudy v čele s rabíny. Pouze Nejvyšší soud ženám zajišťoval právo tím, že se někdy rozhodoval proti rabínským autoritám. „Pozice žen bude mnohem komplikovanější, pozice sexuálních menšin, pozice izraelských Arabů, pozice židů, kteří nejsou součástí ortodoxního směru… Země by se (po přijetí reformy) mohla zásadně proměnit,“ vyčítá Kalhousová.