„Jsme přesvědčeni o tom, že voda je pro nás nenahraditelnou surovinou, bez které není možný život. Stejně tak úrodná půda je základním předpokladem nejenom pro zemědělství, ale také pro obživu obyvatelstva,“ řekl Výborný. „Víme, že to je krok symbolický do jisté míry. Na druhou stranu vytváříme mantinely pro tvorbu dalších právních předpisů i na úrovni obcí a měst. Každá obec, každý kraj, potažmo stát bude do budoucna muset při tvorbě legislativy počítat s tím, že voda a půda mají tu nejvyšší právní ochranu, kterou v České republice mohou mít,“ dodal.

Lidovci už mají stánek na pražském Malostranském náměstí, plánují jej v příštích dnech mít i na jiných místech. Občané mohou podpisem petice podpořit to, aby zákonodárci přijali lidoveckou legislativní iniciativu.

Podle Hladíka KDU-ČSL chce, aby do roku 2050 byla Česká republika uhlíkově neutrální, to znamená, že množství oxidu uhličitého (CO2), které se vyprodukuje, se také zároveň spotřebuje nebo zlikviduje. V tomto smyslu je podle lidovců důležité snížit celkovou spotřebu energií, vyrábět mnohem větší množství energie z obnovitelných zdrojů a zadržovat oxid uhličitý nejenom skrze lesy, ale také skrze plodiny na zemědělské půdě nebo technická zařízení podobná dnešním klimatizačním jednotkám.

Lidovecký návrh na ústavní ochranu vody a půdy kabinet v červenci označil za pouhé prohlášení bez praktických důsledků. V současnosti zní článek 7 ústavy tak, že „stát dbá o šetrné využívání přírodních zdrojů a ochranu přírodního bohatství“. Podle vládních legislativců k přírodním zdrojům voda i půda patří a jejich zdůraznění, které navrhují lidovci, je nadbytečné. Návrh posoudí Sněmovna. Ministr zemědělství Miroslav Toman (ČSSD) tehdy řekl, že chce možnou ústavní ochranu vody konzultovat s právníky a odborníky.