Ministr práce a sociálních věcí Marian Jurečka (KDU-ČSL) navrhl růst minimální mzdy pro příští rok na hladinu 41 procent průměrné mzdy. Informovala o tom ČTK.

„Když se podívám na vývoj minimální mzdy vůči průměrné mzdě v České republice i na to, že zvyšujeme také zaručenou mzdu, tak s ohledem na ekonomickou situaci bychom se měli pohybovat někde kolem 41 procent vůči průměrné mzdě. Musíme si uvědomit, že to neplatí vláda, ale platí to zaměstnavatelé. Musí na to mít. Musíme být v této složité situaci velmi opatrní, abychom s vaničkou nevylili dítě a nezpůsobili nárůst nezaměstnanosti. Prioritní zájem je udržet nízkou nezaměstnanost,“ uvedl Jurečka. Podle něj poměr 41 procent minimální mzdě ke mzdě průměrné je „jeden z nejvyšších za poslední roky“.

Předsedu Českomoravské konfederace odborových svazů (ČMKOS) a prezidentského kandidáta Josefa Středulu zvedlo Jurečkovo prohlášení ze židle.

„To, co navrhuje ministr Marian Jurečka, je nárůst minimální mzdy o 200 korun. Inflace je ale 18 %. To je nepřijatelné. Minimální mzda by měla být na 60 procent mediánu hrubé mzdy nebo 50 procent průměrné hrubé mzdy. Na tom se shodla i EU. Ne 41 %, pane ministře Mariane Jurečko. ... Neřešení vysoké inflace je obrovský problém, který vláda dlouhodobě na rozdíl od jiných států neřeší. Naše požadavky nikoho nelikvidují. Nedělejte stejné chyby jako při poslední krizi,“ žádal důrazně Středula na Twitteru.

Jedním dechem varoval, že lidé očekávali, že se jejich mzdy začnou blížit výši mezd na Západě a to, že se to dosud nestalo, je podle odborářského předáka a kandidáta na prezidenta velký problém.

„Moje vize pro EU? Více koheze, více respektu, více práv, které zlepší sociální situaci lidí. Mzdy v jednotlivých zemích EU se nepřibližují. A lidé to logicky cítí jako bezpráví. Bylo to jedno z očekávání při vstupu do EU,“ konstatoval Středula.

A tady se přihlásil o slovo bývalý ministr financí Miroslav Kalousek.

„Vláda podle mého názoru nemá jinou možnost, než odpovědět: 200 Kč je maximum možného. Je-li vám to málo, nedostanete nic. Na zvýšení minimální mzdy není právní nárok a pár stovek demonstrantů na Václaváku se dá přežít,“ kontroval Kalousek s poukazem na sobotní demonstraci odborů, na které byla podstatně slabší účast, než např. na demonstraci Ladislava Vrabela z 3. září na Václavském náměstí.

Europoslanec Luděk Niedermayer (TOP 09) konstatoval, že otázka výše minimální mzdy se v Česku přeceňuje. Bývalý člen Rady ČNB je přesvědčen, že Česko musí řešit zásadnější věci.

„Můj dlouhodobý názor je, že minimální mzda (pokud se drží ve slušných mezích) je jedním z nejvíce přeceňovaných nástrojů. ‚Boj o ni‘ pak vytlačuje diskusi o ekonomicky mnohem vážnějších věcech. Ale ty jsou složité. A tak je válka o stovky pro obě strany fajn,“ posteskl si Niedermayer.