Na evropském summitu se právě bojuje o stovky miliard eur. Postoj premiéra Andreje Babiše (ANO), který usiluje o to, aby při rozdělování peněz hrála menší roli výše nezaměstnanosti, Kalousek kvituje: „Je to naprosto relevantní připomínka, má naši podporu. Nejlepší pozici pro sebe bude chtít každý ze sedmadvaceti premiérů,“ řekl k přelomovému summit EU.

Jedním dechem připomněl, že Česko je dominantně proexportní ekonomika: „Pro nás je strašně důležité, aby tedy ta dohoda byla uzavřena. Na oživení evropského trhu jsme existenčně závislí. Na naši ekonomiku to bude mít řádově větší dopad než jakákoliv opatření vlády,“ zdůraznil, že více než 80 procent našeho exportu končí právě v zemích EU.

„Nesmíme proto ty dohody sledovat pouze kupeckými propočty, tedy kolik my zaplatíme a kolik my dostaneme. Pro nás je existenční úspěch už jen to, že dohoda samotná bude. To má pro náš ekonomický růst, zaměstnanost a prosperitu daleko větší impulz. A ne, jestli dostaneme o pět miliard víc, nebo méně,“ upozornil, že bez dohody by se trh neoživoval tak rychle, což by českou ekonomiku postihlo pak nejvíce ze všech zemí Evropské unie.

Jak silná by měla být podle Kalouska solidarita se státy, které na tom nebyly úplně nejlépe už před koronavirovou krizí? „To je do velké míry morální problém. Itálie nehospodařila příliš odpovědně. Španělsko také ne. Zcela oprávněně si čistý plátce z Rakouska či Nizozemska říká: proč jim tuto neodpovědnost máme financovat,“ dodal Kalousek.

Opět však zopakoval, že kdyby se jednotný trh rozpadl, každého by to stejně poškodilo daleko víc, než když se těmto státům nyní pomůže. „Nebyl bych zásadně proti tomu, aby takovou pomoc tyto státy obdržely, protože to se nakonec vyplatí. Proti těmto zemím bych na takovém jednání vystupoval s tím, že se musejí zavést nezbytné reformy, aby se to neopakovalo a jejich rozpočty byly dlouhodobě udržitelné,“ doplnil Kalousek, který zmínil i případné zavedení sankcí při nedodržování nastavených mechanismů.

Co se týká postupu české vlády, nevyčítá jí zpětně opatření, která vedla k vypnutí ekonomiky. Zato způsob, jak restrikce Babišův kabinet komunikoval, už ano. „Vláda měla modely a data a měla je svým občanům a podnikatelům říct. Veřejnost měla znát jisté předpoklady a postupy. Vláda to komunikovala tak, že se ráno nevědělo, zda to rozhodli markeťáci v lepším případě a astrologové a sekretářky v horším případě,“ kritizoval, že v tomto případě vystupovala chaoticky a netransparentně. Stejně tak opakovaně vytkl vládě rychlost pomoci firmám a podnikatelům zasaženým koronavirovou krizí.

Bezesporu by se v takové situaci nevyhnula žádná vláda obrovskému deficitu. Rekordní výše deficitu státního rozpočtu 500 miliard korun podle Kalouska jistě není konečná. „Bude daleko vyšší, propad příjmů bude totiž větší. Pokud vláda nebude šetřit na straně výdajů, což nemá ani v úmyslu, logicky to tak dopadne. Je obrovská arogance, když všechny firmy musejí šetřit své provozní výdaje, ale jen vládní úřady se tváří, že se jich to netýká,“ řekl předseda poslaneckého klubu TOP 09 Miroslav Kalousek.