Češi odložili roušky už i v MHD a poslance Nachera tato skutečnost vybídla k porovnání současné covidové situace s tou, která se v Česku odehrávala na jaře minulého roku. Počet úmrtí v souvislosti s koronavirem v Česku je podle dat totiž přibližně stejný, ovšem přístup je zcela jiný.

„Ukazuje se, že je to do určité míry doba virtuální, mediální. V tabulkách vidíme, že počty úmrtí v této době jsou přibližně stejné jako loni touto dobou. Ale loni se o tom psalo dnes a denně, od rána do večera, všichni vystrašení. Teď? Nebýt roušek a respirátorů v MHD, tak v zásadě o covidu vůbec nevíme. Zmizelo to proto, že zmizel covid? Ne. Zmizelo to, protože to zastínila jiná událost, a sice válka na Ukrajině.“ Celou covidovou pandemii pak ilustroval tim, že ona „tečka za covidem“ je jako tlačítko „vypnout“ na ovladači od televize, tedy přestat sledovat média.

Spolu s tím ho zaujaly poznámky o tom, že „lidé, kteří nechtějí sedět v restauraci s neočkovanými, chtějí nyní přijímat neočkované uprchlíky“. „Vím, je to o prioritách, ale také je to právě o tom, co se na nás hrne z médií. Ano, uprchlíkům je třeba pomáhat, ale vidíte, jak se z toho covid úplně vytratil?" vybídl k zamyšlení.

Naznačil, že na formování veřejného mínění je ze strany médii vliv velmi značný. V Česku jsme skutečně v uplynulých dvou letech sledovali doslova hysterii a distanc vůči neočkovaným jedincům. Co se týče čistě této problematiky, je pak až zarážející, že covid u uprchlíků z Ukrajiny, kde proočkovanost rozhodně nebyla vysoká, dnes nehraje žádnou roli.

Věnoval se válce na Ukrajině. Abychom za tou válkou nezapomněli lidské příběhy, které jsou za tím, přečetl dopis, který obdržel od občana Ivana Rulíka, spolu s dalšími poslanci i ministry.

Muž popsal, že má za partnerku ženu, která je občankou Ruské federace. V budování jejich vztahu jim významně bránil v minulosti covid, nyní zase válka, protože partnerka nedostane vízum, aby za ním přijela do Česka, jelikož se v tuto chvíli Rusům neuděluje. Válka na Ukrajině a s ní spojená politická rozhodnutí o sankcích se podle něj dotkla obyčejných Rusů, kteří agresi na Ukrajině odsuzují, potažmo i českých občanů. „Jsem si jist, že nejsme jediní, kdo prožívá to, co my. Proto potřebujeme pomoc ve formě nějaké výjimky. Bojujeme za naši lásku, budoucí plány a děti,“ prosí muž, že se mu zatím nedostalo odpovědi, a žádá alespoň o rozpoutání debaty. Upřesňuje, že jinak není proti sankcím ekonomickým, ale bolí ho, když na obyčejné Rusy je aplikován princip kolektivní viny.

Nacher následně souhlasil, že dopady války na životy Rusů a Ukrajinců, kteří s válkou nemají nic společného, nejsou spravedlivé, a přislíbil: „Pokusím se pánovi pomoci.“

Pak se přesunul k výplatě náhrad u Sberbank. Garanční systém finančního trhu pokračuje ve výplatě náhrad, a 12. dubna započal s výplatou advokátních úschov. „Protože u advokátních úschov jde ale většinou o nákup nemovitosti, tam je možné požádat o zvýšenou náhradu, tzn. že tam není pojištění do 100 tisíc eur, ale do 200 tisíc eur,“ přibližuje Nacher.

Zde ale zvedá výstražně ukazováček: „Teď pozor! Aby člověk mohl požádat o tu zvýšenou náhradu, musí však poslat žádost na příslušný garanční systém finančního trhu. A ta žádost musí být poslaná do 28. dubna,“ upozorňuje – a vyjmenovává konkrétní situace, které se týkají nejen advokátních úschov, kdy člověk může takovou žádost poslat. „Zároveň ta vyšší částka musela být připsána na účet od 28. listopadu do 28. února, tedy poslední tři měsíce,“ doplnil a záležitost do detailu dovysvětlil. V rámci tématu ochrany spotřebitele se také věnoval tzv. „milostivému létu“.

Pozastavil se také u politické „hyperkorektnosti“.

Britská transgender cyklistka Emily Bridgesová se už brzy představí na národním šampionátu, její start ale cyklistická unie nepovolila. Britský premiér to komentoval slovy, že „biologičtí muži do sportu žen nepatří“, s čímž Nacher podle svých slov naprosto souhlasí. „To je za mně ta hranice, kterou nesmíme překonat, jinak poškozujeme ženy, které nemají ve sportech absolutně šanci. Je to absolutně nefér,“ uvedl a k šílenostem korektní doby dodal, že by měla vzniknout třetí kategorie.

Dále pak uvedl příběh mladé německé zpěvačky Ronji Maltzahnové. Ta měla vystoupit koncem března na akci organizace Fridays for Future (FFF) v Hannoveru, ale přišel zákaz ze strany organizátorů. Důvod byl ten, že měla „nekorektní“ dredy. „Problém byl, že jsou prý dredy spojované s černochy. Vůbec nerozumím tomu, že by to někoho mohlo urazit. Nerozumím tomu rozhodnutí,“ pozastavil se Nacher.

V té souvislosti si vzpomněl na šéfa Pirátů Ivana Bartoše, který dlouhá leta dredy nosí. „Nevím, jestli se na něj tihle aktivisti budou také dívat touto optikou, tak to se má na co těšit. Já bych mu třeba vyčetl mnohé věci, ale určitě ne ty dredy,“ zhrozil se nad tím, kam až politická korektnost dokáže zajít. 

V rámci kapitoly „dvojí metr“ došlo na americkou vojenskou základnu v Česku, okolo které se v minulém týdnu strhla velká debata o tom, zda tu má být, či nemá. Započala ji ministryně obrany Jana Černochová (ODS).