Podle Gabala má Černínský palác jasně prozápadní politiku, zatímco Hrad je stále více proruský. Tato situace prý navíc vyvolala znělou a širokou debatu uvnitř společnosti o geopolitickém směřování České republiky. My si tím ale podle něj musíme projít. Po odchodu Havla a jeho generace, která nás jasně geopoliticky táhla, si teď to naše směřování musíme sami ujasnit. Už se ale prý postupně vyjasňuje, kam chceme kráčet.

Jaroslav Foldyna míní, že rozdíly mezi prezidentem Milošem Zemanem a ministrem zahraničí Lubomírem Zaorálkem nespočívají v obsahu zahraničně-politických postojů, nýbrž ve formě, jakou jsou pronášeny. Rozpory mezi Hradem a Černínským palácem tak nejsou, ačkoliv by si to prý část politického spektra přála.

Podle Karla Schwarzenberga jde o zásadní otázku, zda je prvotní zájem České republiky bránit svobodu a právo v Evropě a považovat za nepřípustné, aby jedna země zaútočila na svého souseda a anektovala jeho území, nebo zda je pro nás důležitější obchod s Ruskem a zavřeme oči nad tím, co se děje na Ukrajině, podobně jako při tom, co se dělo v Československu v roce 1938, 1939.

Putin vytvořil císařským řezem ukrajinský národní stát

Foldyna v pořadu ČT rovněž vyslovil myšlenku, že Ukrajina už překročila pomyslný Rubikon a nemůže se vrátit do stavu před vypuknutím krize. „Když sleduji vývoj ukrajinské krize a porovnávám to s předchozí etapou moderních dějin Ukrajiny, tak si myslím, že se potvrzuje to, že ta krize je krizí bipolárního světa a Ukrajina se stala jejím bojištěm. Ukrajinci dostali přísliby, které jsou v zásadě velmi složitě splnitelné, a upnuli se na ně. Ta země je ale rozvrácená a těžko se po čtyřech tisících mrtvých bude vracet do původního stavu,“ myslí si Foldyna. Anexe Krymu podle něj byla porušením mezinárodního práva. Ale je to prý důsledek toho, jak se demokratická Evropa, včetně tehdejšího ministra zahraničních věcí Schwarzenberga, dívala na věci, které se v 90. letech děly v Jugoslávii – zejména na odtržení Kosova od Srbska. Nyní akorát sklízíme plody a Ukrajina přišla o Krym.

Podle Karla Schwarzenberga měla na počátku krize velká část ruskojazyčné Ukrajiny sympatie k Rusku. Nikdo ale údajně nemá rád, když se s ním zachází jako s hadrem. A tak je prý nyní v ruskojazyčných oblastech cítit silný ukrajinský patriotismus. Předseda TOP 09 k současné ukrajinské situaci nachází historickou paralelu. Předtím, než Hitler obsadil Rakousko, spousta Rakušanů se prý cítila být Němci. Po obsazení nacistickým Německem je to ale rychle přešlo a uvědomili si, že jsou samostatným státem. To samé se údajně děje dnes na Ukrajině. Putin císařským řezem vytvořil ukrajinský národní stát.