Čtyřiadvacetiletá Farah Alhajeh žádala ve Švédsku o práci tlumočnice. Vše probíhalo normálně, až do okamžiku, než muž, který pohovor vedl, hodlal mladé ženě podat ruku, jak se v našich končinách sluší a patří. Žena mu ji odmítla podat. Z náboženských důvodů. A nerozešli se v dobrém. Farah Alhajeh to tak ale nechtěla nechat a obrátila se na soud s tím, že u pracovního pohovoru čelila diskriminaci. Britská BBC informuje o tom, že mladá žena soud vyhrála.

• Celý článek v angličtině naleznete zde

Soud žalované firmě uložil zaplatit mladé ženě odškodné 40 tisíc švédských korun, asi 98 tisíc korun českých. Dámu u soudu zastupoval švédský ombudsman. Soud dospěl k závěru, že na základě Evropské úmluvy o lidských právech žena mohla podanou ruku odmítnout, když měla pocit, že by to narušilo její integritu, kterou spoluutváří i její víra v boha.

Senátor Ivo Valenta to však vidí jinak. Pokud chce jedinec pracovat pro danou firmu, měl by podle politika respektovat pravidla, jaká nastavil zaměstnavatel. Zvlášť, když jde o společensky tak běžnou věc, jakou je v Evropě podání ruky. Pokud uchazeč o práci odmítá respektovat pravidla zaměstnavatele, nikdo mu přece nebrání hledat práci jinde.

„Jak je možné, že zaměstnavatel musí uhradit téměř 100 tisíc za to, že si chtěl vybrat svého zaměstnance podle vlastních kritérií?! Kde vzala muslimka tu drzost ho za to žalovat? To už skutečně ztrácíme svobodu kvůli menšinám?" zeptal se senátor.  

„Opravdu jsme se dostali do stadia, kdy si muslimské menšiny budou v Evropě nastavovat pravidla a křesťanská většina se jim bude muset podřídit? Dostal by snad pokutu například muslimský zaměstnavatel, který by v muslimské zemi nechtěl zaměstnat Evropanku, protože by například odmítla být zahalena v černém hábitu od hlavy až k patě? Tomu opravdu nevěřím!" rozzlobil se.