Kapacita sálu nestačila. Lidé se mačkali na schodech, seděli na zemi nebo stáli. Provozovatelé nakonec museli prostor kina ve Valašském Meziříčí, kde se přednáška profesora Halíka konala, z technických důvodů uzavřít a další zájemce nepustili dovnitř. "Papež František přináší tohoto ducha jihoamerického zápasu křesťanů za sociální spravedlnost. Být na straně těch, kterým se křivdí, na straně pronásledovaných, chudých,“ uvedl také na přednášce Tomáš Halík, filozof, sociolog, teolog, nositel Templetonovy ceny. Také v souvislosti s globalizací hovořil o změnách náboženské scény a změně role církve ve společnosti: "Lidé jsou si v lecčem blízcí více, než kdy byli, jsou propojeni mnoha vazbami elektronickými, obchodními, administrativními. Někdy paradoxně tato blízkost zvyšuje napětí, nepřátelství, konflikty. Globalizace je plná velkých šancí i nebezpečí. V tomto kontextu se někdy náboženství pronikavě mění.“ Během přednášky také zmínil: "Křesťané by měli být experti na blízkost.“

Halík: "Člověk, který chce rozumět politice, musí rozumět náboženství“

Jak uvedl profesor Halík, dnešní svět je více plný náboženství než před 100 nebo 200 lety a hraje větší roli. "Madeleine Albrightová říká, že není světový konflikt, do kterého by nějakým způsobem nebyla zapojena náboženství. Člověk, který chce rozumět politice, musí rozumět náboženství.“ Upozornil také na to, že neexistují náboženství, která jsou z povahy špatná. "Z islámu vzešla spousta velmi pozitivních věcí, univerzity, celá řada intelektuálních, technických objevů. Islámská civilizace v době těch velkých sporů středověku v mnohém intelektuálně převyšuje evropskou společnost. Ano, byly tam výboje, ale to, že islám dobyl tak velkou část dřívějšího křesťanského světa, to nebylo jen mečem. Měl kulturně-aktivizační převahu. Pak se něco stalo,“ popsal Halík s tím, že i buddhismus se zapojoval do sporů. "V dnešním světě začínají náboženství hrát politickou roli identifikačního znaku některých národokulturních skupin,“ říká Halík. "Zároveň je to jakési kladivo na ty druhé. Tohle je jedna velká proměna islámu,“ dodal.

Halík: "Lidé, kteří stojí za tzv. Islámským státem, nejsou žádní hluboce věřící muslimové“

Náboženství podle Halíka začínají hrát roli obhajoby jednotlivých kultur: "Když se arabská civilizace cítí nějakým způsobem ohrožená, napadnutá, chce se bránit a vezme některé symboly islámu a z toho islámu ty, kterým se říká extremisté, teroristé, Islámský stát… Jesliže si někdo myslí, že toto je islám a podle toho hodnotí islám jako takový, dělá něco nesmírně hloupého. Lidé, kteří stojí za tzv. Islámským státem, nejsou žádní hluboce věřící muslimové, to jsou často lidé, kteří vůbec nejsou věřící v náboženském slova smyslu. Často neznají korán. Fundamentalisté často prameny vůbec neznají. Křesťanští fundamentalisté, kteří vám mlátí biblí o hlavu, často bibli pořádně neznají. Znají z ní pár vytržených citátů,“ dodal s tím, že jsou to lidé, kteří z velké islámské kultury vytrhli jeden pojem. Jsou to lidé vykořenění, frustrovaní, lidé, kteří si hledají možnost vybít si svůj vztek a způsob posvěcení své agrese.

Strašlivé věty jsou v koránu i v bibli

"Lidé většinou nenávidí to, co vůbec neznají,“ varoval také Halík. "Máme 2 miliardy muslimů na světě, z nichž 99 procent lidí nemá nic se šílenci Islámského státu společného. Tito lidé jsou zločinci, kteří verbují naštvané, vykořeněné lidi,“ popsal s tím, že z celého bohatství islámu vytrhli pojem džihád. "Vždycky v základních dokumentech islámu bylo řečeno: 'Jestli zabiješ jednoho nevinného člověka, je to jakoby si zabil celý svět.' Samozřejmě lze načapat v koránu strašlivé věty,“ dodal s tím, že stejně lze najít takové věty i v bibli. Halík zmínil, že posvátné texty odrážejí také mentalitu doby a velmi záleží na tom, jak jsou vykládány a jde o velmi složitý svět. "Bibli můžeme brát buď doslova, nebo vážně,“ poznamenal také během přednášky. V souvislosti se zacházením s náboženským texty také upozornil: "Je to odborná práce a prvoplánové zacházení s ní vede ke strašným hloupostem.“ 

Transparenty Islám v ČR nechceme podle Halíka nahrávají extremistům

Halík zmínil, že předsudky jsou na obou stranách. "Lidé, kteří tady běhají s transparenty Islám tady nechceme a navrhují, aby byl chápán něco jako nacismus, to je úplně to, co přesně extremisté chtějí,“ varoval Halík, protože teď jde podle něj o to, zda pokušení fanatismu řeknou i ostatní muslimové ne. Otázkou je, zda se budou cítit napadáni Západem, nebo ne. "Je třeba bojovat s předsudky na obou stranách, což je strašně těžký úkol, protože cvoci a fundamentalisti, lidi s černobílým viděním z obou stran na vás začnou útočit. To jsou lidé, kteří pořád chtějí mít nějakého nepřítele,“ doplnil. Halík také hovořil o velkém pokušení, že se z velké islámské kultury stane politická ideologie: "Náboženství se instrumentalizují na nějaké společenské zápasy. Já si myslím, že se musí vrátit ke svým kořenům.“

Hrozí třeskutý střet světů. Církev by mohla plnit roli prostředníka

Z publika zazněla v rámci závěrečné diskuze i tato otázka: "Vy jste zmínil, že současné křesťanství by mohlo hrát zásadní roli v dialogu mezi islámským současným světem a západní sekulární společností. Mohl byste to rozvést? Trošku se ptám, je to role křesťanství jako církve, nejspíš role katolické církve, a má tato na to jakýsi mandát? Nejde už o vysokou politiku? Má na to odvahu?“ zazněl dotaz z publika. "Jestli na to má odvahu, to je věc, na kterou já se také ptám. Na mnoha místech jsem o tom hovořil,“ reagoval Halík.

"Církev má také určité kulturní, společenské, historické vlohy. Já tady vidím jistou analogii role, kterou církev sehrála v situaci formování Evropy, která je velmi podobná naší situaci. V době masové migrace, kdy přicházely germánské kmeny na území Římské říše, ti tzv. barbaři, byli to křesťané, ale ariáni, církev jim dala nejenom víru v ortodoxní křesťanské podobě, ale také dědictví antické kultury, římské právo a řeckou filozofii. Ta velká syntéza vytvořila tu úžasnou evropskou civilizaci. Myslím si, že by mohla něco podobného církev sehrát dnes, protože hrozí skutečně třeskutý střet mezi světem islámu, zvlášť, kdyby se radikalizoval celý, a tím sekulárním a do značné míry ateistickým světem Západu. Myslím si, že tyto dva světy, aby si nějakým způsobem porozuměly, nezničily se, tak potřebují nějakého prostředníka. Církev může jediná sehrát tuhletu roli, protože má s islámem mnoho společného.“ V reakci na otázku ještě Halík doplnil: "Zároveň má křesťanství mnoho styčných bodů s tím sekulárním humanismem, protože vzešel ze západního křesťanství, aby se od něj emancipoval a nese řadu jeho rysů. Církev může sehrát roli toho, kdo trošku rozumí oběma stranám. Samozřejmě může se snažit vymezit, ale to je situace, která volá po válce.“