Kdo je Krůta, ptá se dramaticky titulek komentáře Johany Hovorkové na Svobodném fóru. V odpovědi následuje výčet hříchů, spočívající v podpoře Tomio Okamury a „očerňování Plastic People“ za komunistů.

Screen: Titulek na webu Svobodné forum

Jan Krůta byl dlouhé roky redaktorem týdeníku Mladý svět, stejně jako například prezidentský kandidát Michal Horáček. A stejně jako Horáček se kromě žurnalistiky věnoval i psaní písňových textů, je například autorem slov k největším hitům Dalibora Jandy.

Hovorková si z jeho tvorby vybrala jeden článek, který navíc nepsal sám. Krůta je prý spoluautorem článku Případ Magor z roku 1976. Hovorková upřesňuje, že tento text vyšel v časopise Mladý svět a je pod ním podepsán „kolektiv redakce Mladého světa“. Krůta ale později přiznal, že hanopis psal i on.

Redaktorka tak přibližuje, o co konkrétně se vlastně jednalo. Článek Případ Magor vyšel v době, kdy probíhal proces s kapelou The Plastic People of the Universe a jeho název je inspirován osobou Ivana Martina Jirouse zvaného Magor. „Čtenářům měl ukázat ‚zrůdnost‘ hudebních skupin Plastic People a DG 307. Podobné věci vycházely například v Rudém právu a navázal na ně televizní dokument Atentát na kulturu,“ doplnila.

Autoři textu včetně Krůty, který má dnes kontrolovat Český rozhlas, k tomu napsali, že „vyšetřování a vlastní soudní proces není žádným zasahováním do kultury a jejím řízením a kontrolou jsou pověřeny instituce pro tuto oblast specializované,“ napsali.

Pracovníci bezpečnosti prý navíc zdůrazňovali: „Nám nejde o zakazování nějaké hudby. Pro podobné projevy by byli souzeni třeba i úplně bezvlasí hráči dechovky. Je třeba diferencovat. Mezi spoustou mládežnických kapel je mnoho těch, které se rockovou hudbou zabývají seriózně, poctivě se snaží o vlastní vyjádření. Je na kulturních zařízeních, aby se podobné věci neopakovaly“.

„Případ Magor, jak jsme ho nazvali, je u konce. Bublina o nekonvenčních avantgardních umělcích splaskla,“ dodali pak na závěr autoři společně s Krůtou.

Dva členové kapely pak prý skončili ve vězení. Zmiňovaný Ivan Jirous dostal čtrnáct měsíců nepodmíněně a saxofonista Vratislav Brabenec osm měsíců. Skandální perzekuce umělců byla jedním z podnětů ke vzniku Charty 77. „A odkazem Charty pro dnešek má zjevně být legitimizace podobných lidí, jako je Jan Krůta,“ píše Hovorková.

Závěrem Hovorková zmiňuje, že textaři Krůtovi očividně vydržela politická angažovanost až do dnešních dnů a poukazuje na to, že v roce 2013 například Krůta podporoval Úsvit Tomia Okamury. Tedy stranu, která předcházela SPD a která skončila kvůli Okamurovým finančním machinacím.

Původní zdroj ZDE