Boje v Libyi trvají od roku 2011. Po osmi letech po pádu Kaddáfího má Libye dvě vlády, dva parlamenty, přičemž mezinárodně uznávaná vláda a parlament jsou pouze v Tripolisu. To je podle Szántóa především kvůli tomu, že tam stále neexistuje žádná jedna ústřední síla, která by byla schopna ovládnout celou Libyi.

„V tuto chvíli to vypadá, že polní maršál Chalífa Haftar, který ovládá část země a disponuje tím, čemu se říká libyjská národní armáda, už pět dní provádí ofenzivu proti tomu mezinárodnímu uznávanému kabinetu v Tripolisu,“ řekl s tím, že ten má ale také svou armádu. „Haftar by mohl být tím, kdo pomocí zbraní bude schopen ovládnout většinu území Libye,“ odhaduje Szántó a připouští, že je v tuto chvíli ale velmi těžké předjímat, jak to skutečně dopadne.

„Co je vlastně v Libyi to národní?“ zajímal se dál moderátor, který narážel na popisování různých situací a různých náboženských směrů. „Momentálně jsou v Libyi národní hranice, které zvnějšku udržují sousedé, tedy ze západu Tunisko a z východu Egypt. Na obou hranicích jsou poměrně velké jednotky z obou stran. To je vše a poté také severní pobřeží, kde je zkrátka Středomoří,“ míní Szántó.

Podle svých slov se spíše obává, že se v současné době stále ještě nerýsuje nějaký národní kompromis, nějaký nejnižší společný jmenovatel. „Proto jsme vlastně viděli vše, co se děje už od svržení Kaddáfího v roce 2011. Proto i nadále v Libyi není žádný stabilní kabinet, který by většinu území ovládal,“ shrnul někdejší blízkovýchodní zpravodaj.

Poznamenal, že zmíněný maršál Haftar je člověk velkých ambicí a není to zdaleka poprvé, kdy své velké politicko-vojenské ambice projevuje. Přiblížil, kdo vlastně tento polní maršál přesně je. „Byl vysokým a velmi oceňovaným důstojníkem právě armády Kaddáfího. Byl člověkem, který bojoval s Čadem, na konci války se dostal do léčky a byl Čadem zajat,“ upřesnil.

Poté se prý do dneška za nejasné výměny ocitl ve Spojených státech, kde podle spikleneckých teorií bydlel na podezřelém místě jménem Langley, kde sídlí CIA. „Bezpochyby tam nějaké kontakty byly. Hafta zde získal americké občanství, ale pak se vrátil po svržení Kaddáfího. Hrál tam významnou roli jakožto vysoký důstojník, který měl nadále různá spojenectví a nitky,“ dodal Szántó.

„Je to také člověk, který je obviňován, že se v roce 2014 ne méně než dvakrát pokusil svrhnout tehdy mezinárodně uznávanou vládu, což se mu nepodařilo, a teď evidentně činí další pokus o získání kontroly nad celou Libyí,“ doplnil s tím, že Haftar disponuje spíše jakýmsi konglomerátem různých sil a různých zájmů, ač se tomu říká libyjská národní armáda.

„Kromě vojáků a umírněnějších skupin, které můžeme nazývat nacionalisty, jsou v ní také saláfisté, kteří usilují o nastolení jakéhosi islámského státu na území celé Libye,“ uvedl s tím, že je však třeba nezaměňovat tyto saláfisty s Islámským státem, to je prý poněkud jiná odrůda, kromě toho jsou tam ale i skupiny islamistického ražení, jako je al-Káida, které se chtějí rovněž vrátit k jakýmsi kořenům, ale pomocí brutálních metod. „Saláfismus a priori nemusí být militantně myšlenkový islamistický proud,“ zdůraznil.

„Situace je do toho ale poněkud jiná, a proto se zde Islámský stát tolik nechytil. Mimo jiné i díky maršálu Haftarovi,“ dodal Szántó, podle kterého silnější postavení saláfismu v Libyi je pravděpodobně také jedním z důvodů, proč se tam Islámský stát jako takový moc neuchytil.

Moderátor Takáč se vrátil zpět k maršálu Haftarovi, jelikož jej zaujala jeho spojka na Spojené státy, možná přímo i na CIA, a nynější vojenské tažení na Tripolis a zároveň výzvy Spojených států, aby se nic takového nedělo. „To se Haftar utrhl ze řetězu, nebo se CIA něco nepovedlo?“ položil otázku. „Nebo všechno dohromady je dost možná kombinace, protože sever Afriky je stále v konturách postkaddáfického rozpadu a snahy vybudovat nový stát,“ míní.

Bezpochyby podle Szántóa maršál Haftar nedělá s jeho kontakty na vojenské služby Spojených států nebo CIA radost tím, jak se v posledních letech ne méně než třikrát vydal do Moskvy, kde získával podporu.

„Mluví se o tom, že na východě Libye už působí nějaké menší styčné skupiny speciálních jednotek Ruské federace. Zároveň víme, že tam působí i speciální jednotky Francie, která je velmi opatrná v tomto případě. Stejně jako Moskva i Francie na Haftara vsadila. Spojené státy možná trochu usnuly a sázejí na špatného koně,“ přemítá Szánto s tím, že to vše je zatím velkým otazníkem.

To ale není zdaleka vše, jelikož s Haftarem jsou spojené i Arabské emiráty a otázka také je, koho podporuje Egypt, který je rovněž velmi důležitou mocností. „A mluví se i o tom, že Haftar může mít kontakty s izraelskou vojenskou rozvědkou. Pokud se hledá odpověď na tento chaos, tak si myslím, že v tuto chvíli ji vážně nikdo pořádně nezná,“ pousmál se Szántó.

Bezpochyby všechny zmíněné strany – Amerika, Rusko, Francie a Izrael – mají v Libyi nějaké zájmy. „Spojené státy tam jistě zájmy mají. Rusko má zájem uchytit se kdekoli, kde americký vliv na Blízkém východě je. Francie a Itálie mají zájem jako země, které byly významnými odběrateli ropy z Libye. Izrael asi chce získat kontakty v Africe, nějaké obchodně-vojenské zájmy, ale to je také otazník,“ uvedl.

U Izraele ještě chvíli zůstali. V Izraeli začaly předčasné parlamentní volby považované za zkoušku úspěšnosti současného premiéra Benjamina Netanjahua. Více než 6,3 milionu izraelských voličů má možnost vybírat poslance parlamentu a rozhodnout o budoucím vedení země. Podle Szántóa je téma mír s Palestinci téma menšinové. „Izrael nyní řeší věci, jako jsou nezaměstnanost, vysoké daně, nedostatek soc. bydlení, astronomické nájmy. Mír hraje roli, ale Benjamin Netanjahu přišel s precedentním prohlášením, že v případě, když vyhraje, anektuje osady na Západním břehu. Malinko tím asi naráží na to, že má podporu v Bílém domě, kterou má evidentně větší, než kdy izraelský premiér měl,“ myslí si Szántó.

Jsou to silné zásahy zvnějška od Donalda Trumpa, jednak ambasáda v Jeruzalémě a jednak uznání anexe Golan. „Má to výrazný vliv na to, jak tyto volby dopadnou. Oba tyto kroky jsou chápány jako silný trumf Benjamina Netanjahua, kterým by mohl získat další hlasy, které by jinak připadly dalším stranám, je to vnímáno jako protipól negativních bodů, kterými jsou čtyři probíhající korupční vyšetřování vůči němu, jeho manželce nebo lidem kolem něj,“ uzavřel Szántó s tím, že zcela jistě Izraelci chtějí politicky zkušené lídry, ale také vojenské hrdiny.