Píše, že nápad stávkovat před švédskými parlamentními volbami nebyl tak spontánní, jak se tvrdí. Dle Sokola pomohl Thunbergové ke slávě fakt, že její rodiče patří ke známým osobnostem. „S propagací Gretě proto od počátku pomáhal expert na PR Ingmar Rentzhog, jenž je navíc zakladatelem firmy s příznačným názvem We don’t have time (Nemáme čas),“ píše autor článku a dodává, že se jedná o tzv. start-up, který se snaží skrz sociální sítě získat prostředky pro investice do boje s klimatickou změnou. Sokol také říká, že kritici „klimatického náboženství“ Rentzhoga viní z vyrobení Grety za účelem propagace knihy její matky a také z důvodu propagace své firmy.

Podle autora je právě osoba Ingmara Rentzhoga důvodem, proč někteří opravdu radikální aktivisté kampaň odmítají. Myslí si totiž, že se jedná o další akci, na kterou se nabalil velký byznys, jenž se snaží udržet „starý kapitalistický systém“ a „vydělat prachy“ na něčem, co způsobil.

Z těchto kruhů prý pochází Bo Thorén, jenž ve Švédsku zastupuje hnutí Extinction Rebellion (Rebelie proti vyhynutí). Jak autor píše, jedná se povětšinou o ultralevicové antikapitalistické aktivisty s heslem Změňme systém, nikoliv klima! Západní demokracie a tržní ekonomika podle nich nedokáží vyřešit oteplování planety. „Příznivci tohoto hnutí neváhají vystupovat v ruských vládních médiích a vyprávět tam o tom, jak se západní demokracie zmítají v problémech a neschopnosti,“ vyčítá aktivistům z Rebelie proti vyhynutí Sokol. A popisuje jejich praktiky jako občanskou neposlušnost, když aktivisté blokují například křižovatky v centru Londýna. „Aby ošklivým majitelům automobilů otevřeli oči,“ ironizuje.