„Izrael postihlo neštěstí – a někteří Arabové z toho mají upřímnou radost. Obzvláště se vyznamenali dva šejkové v Kuvajtu,“ píše Lubomír Stejskal o izraelském ohnivém peklu na serveru Neviditelný pes.

„Imám tamní Velké mešity, Mishary Rashid Alafasy, na Twitteru napsal: ‚Hodně štěstí požárům.‘ Víc uvádět nemusel. Jiný kuvajtský šejk, Nabil Ali al Awad, přispěl k iracionálnímu protiizraelskému fanatismu sdělením: ‚Bůh spálil jejich srdce a jejich domovy a jejich peníze a jejich těla a připravil jim ohnivé hroby ... kvůli tomu, co udělali věřícím‘,“ pokračuje v popisu. Slušný člověk by vyjádřil sounáležitost s Izraelci, odporný barbar se raduje z ohnivého řádění. Jeho slova dokládá také britský The Independent.

• Celý komentář naleznete zde

Před pár desítkami let Kuvajťané čelili útoku z Iráku. Nebýt koalice mezinárodních sil, Saddám Husajn by si tuto zemi beze zbytku podrobil. Tato koalice mezinárodních sil Kuvajt osvobodila a svou roli v tom na počátku 90. let minulého století sehrál i Izrael. Spojenectví proti Saddámu Husajnovi bylo poměrně křehké a Saddám Husajn se snažil vyprovokovat izraelskou vládu vystřelováním raket na izraelské území k vojenské reakci. Ta by mohla koalici rozbít. Izraelci se však zdrželi vojenských protiakcí, koalice vydržela a Kuvajt byl osvobozen.

Právě na to by dnes měli myslet i ti Kuvajťané, kteří spolu s řadou Palestinců a dalších Arabů přejí Izraeli zkázu. „Dnes nemají alespoň tolik slušnosti, aby, když má Izrael problém s ohněm, který z velké části založili jejich alláhovští soukmenovci, alespoň drželi hubu, když už se nedokážou chovat jako civilizovaní lidé,“ doplňuje už nevybíravě Stejskal.