Krása se v komentáři na ParlamentníchListech.cz podivil už způsobu přijetí novely energetického zákona, které prý svou rychlostí vzbuzuje pochybnosti. „Způsob projednávání zákona budí velké pochybnosti, jak bude systém funkční, protože nejen že byl projednán ve zkráceném režimu během dvou dnů, ale prakticky v den projednávání zákona na plénu Sněmovny dodalo MPO ČR pozměňovací návrhy, které zcela změnily původní návrh. Takže většina poslanců asi ani netušila, o čem hlasovali,“ uvádí Krása s tím, že navíc řada vystupujících poslanců uváděla různé ceny energií, takže laik se v diskusi těžko orientoval.

Schválený zákon o úsporném tarifu považuje Krása za zcela chybný, protože prý vychází ze špatné premisy, že nejlepším způsobem řešení drahých energií je další sociální dávka pro občany. „Zákon vůbec neřeší zvyšování cen pro podnikatele a poskytovatele služeb. Vláda dostala do ruky další nástroj, jak řídit život občanů, protože tzv. úsporný tarif není nic jiného než další sociální transfer,“ píše Krása.

Vláda má přitom podle něj řadu nástrojů, které se ale nepochopitelně bojí použít. „Nevyužití těchto nástrojů svědčí o slabosti vlády a také možná o nějakých závazcích vůči některým zemím EU nebo některým subjektům,“ spekuluje Krása a uvádí možnosti, jak řešit drahé energie.

„Vláda by měla veřejnosti vysvětlit, proč nevyužije vlastnických práv v ČEZ a nevyvede firmu z Lipské burzy. Vláda dosud nevysvětlila, proč, když máme dostatek vlastní el. energie, ji neprodáváme napřed českým občanům a českým firmám za přiměřenou cenu a teprve přebytek energie neprodáme v zahraničí za nejvyšší nabídku,“ nabízí řešení Krása.

Ten také kritizuje státní půjčku ČEZ ve výši 74 miliard korun pro zvýšení likvidity. „Peníze budou určené pro ručení na energetické burze, když zálohy skládané na burzách dosahují rekordních výší kvůli vysokým cenám energií. Skládání záloh požaduje burza jako ochranu pro obchodníky s elektřinou,“ vysvětluje Krása s tím, že by měla vláda zvolit přesně opačný postup.

„Je třeba připomenout, že ČEZ má 150 mld. Kč nerozděleného zisku a minoritní akcionáři se na půjčce nepodílejí. Většinový vlastník – stát – poskytne půjčku a minoritní akcionáři budou mít ještě vyšší zisky, protože cena el. energie neustále stoupá. Ať si to každý vyhodnotí sám,“ píše Krása.

Další selhání vlády Krása vidí v tom, že vláda prý vůbec nejedná s německými společnostmi o přijatelné ceně dodávaného plynu. „Proč nejsme schopni se dohodnout s minoritními akcionáři ČEZ na rozumné ceně za el. energii? Není vysvětlitelné, že na Slovensku stojí zákazníky jedna megawatthodina el. energie 1 500 korun a u nás 7 500 korun,“ štve Krásu, podle nějž má vláda dostatek prostředků, jak donutit menšinové majitele k rozumnému kompromisu.

Vláda podle něj naložila na občany a firmy příliš mnoho a musí reagovat, jinak se staneme zcela nekonkurenceschopnými. „Všechny vlády v Evropě dělají rázná opatření, aby zabránily krachům firem a ožebračování obyvatel, naše vláda poskytne žebračenku, kterou ještě více ujařmí občany,“ kritizuje Krása úsporný tarif.

Krása nechápe, proč tento „paskvil“ schválili i opoziční poslanci. „Je smutné, že zákon o tzv. úsporném tarifu podpořili všichni přítomní poslanci, protože tzv. úsporný tarif je jen další mocenská páka na občany a povede k jejich dalšímu chudnutí. Není vůbec zřejmé, kdy se růst cen energií zastaví. Už dnes Pražská energetika a ČEZ nabízejí u nových fixací cenu za megawatthodinu na úrovni kolem devíti tisíc korun. Vláda určí nějakou dávku na tzv. nižší tarif někdy v srpnu, ale ceny v dalších měsících budou rychle stoupat a vláda bude pořád zaostávat,“ spekuluje Krása.

„Občané budou čekat na další nařízení vlády o příspěvku a budou dále chudnout. Tato dávka však zachovává dodavatelům energií stále vzrůstající zisk. Tento zisk považuji za nespravedlivý, protože současná cena energií neodráží jejich skutečnou cenu, ale je výsledkem paniky, negativních očekávání a tomu měla vláda zabránit. Tzv. úsporný tarif je další krok k zotročení a ovládání občanů,“ dodává rázně Krása.