Občanské fórum bylo po triumfu ve volbách roku 1990 tak širokou koalicí, že se během několika měsíců stihlo rozpadnout na množství frakcí a skupin, v nichž se na konci volebního období (a to ještě trvalo místo čtyř let jen dva roky) téměř nikdo nevyznal.

Dva hlavní nástupnické proudy se seskupily v Občanské demokratické straně a Občanském hnutí. ODS založil v dubnu 1991 ministr financí Václav Klaus. V OH se shromáždili téměř všichni, kteří s jeho přístupem k politice a ekonomice nesouhlasili.

Hnutí formálně předsedal ministr zahraničí Jiří Dienstbier, ovšem kromě něj zde skončil třeba i předseda české vlády Petr Pithart a mnoho dalších ministrů a parlamentních funkcionářů. Když OH na jaře 1992 pořádalo volební sjezd, byli za její místopředsedy vybráni Pavel Rychetský, Jan Sokol a tehdy mladý ekologický aktivista Martin Bursík.

Pokud OH bylo „hnutím mnoha ministrů“, tak ODS se již před volbami rýsovala jako „strana mnoha voličů“. Již od roku 1991 byla partaj, identifikovaná svým zakládajícím předsedou Václavem Klausem, jednoznačným lídrem průzkumů.

Za ní ovšem byla celkem velká propast, což mnozí brali jako ohromnou šanci volný prostor zaplnit. V přetrvávajícím nadšení počátků demokracie zde stále působilo několik desítek stran a mnozí lidé si pohrávali s myšlenkou založit ještě další.