„Kurz koruny k dolaru dnes poprvé od přelomu října a listopadu 2020 překročil úroveň 23,00. Koruna oslabila až na 23,40,“ dodává Kovanda s odvoláním na Bloomberg. 

České měně podle jeho slov hrozí další citelné oslabování, zejména pak vůči dolaru. „Patří tak mezi šestici měn, které jsou ve světě ruskou invazí na Ukrajinu poškozeny vůbec nejvíce. Od minulého čtvrtka, kdy invaze začala, citelně oslabila po boku forintu, zlotého, rublu a měn Kazachstánu a Kyrgyzstánu,“ zmínil ekonom, jenž je mimo jiné i členem Národní ekonomické rady vlády.

„Mezinárodní měnoví obchodníci korunu ‚hází do jednoho pytle‘ s dalšími měnami zemí, jež jsou z globálního hlediska geograficky poblíž Ukrajiny. Roli hraje také obchodní provázanost Česka s Ruskem, případně s Ukrajinou, či energetická závislost na Rusku. V souvislosti s oslabováním koruny hrozí Česku závažná inflační spirála. Ta podle dnešní analytické zprávy Deutsche Bank hrozí také euru. Koruně však tím pádem ještě mocněji, neboť se jedná o měnu mnohem menší ekonomiky, než je eurozóna. Česko je navíc geograficky blíže válčící Ukrajině než eurozóna jako celek. Geografická blízkost má minimálně svůj psychologický efekt,“ míní Kovanda.

„Euro se podle zmíněné zprávy Deutsche Bank ocitá v inflační spirále a Evropská centrální banka by měla na jeho podporu intervenovat. Stalo by se tak prvně po 11 letech. Čím je totiž nyní dolarová ceny ropy vyšší, tím je euro slabší vůči dolaru, což právě hrozí eurozónu uvrhnout do inflační spirály. Ta tedy hrozí i Česku. Česká národní banka tak asi bude muset intervenovat, například i prodejem části svých devizových rezerv. Současně také bude muset výrazněji zvednout základní úrokovou sazbu, zřejmě až na 5,5 procenta,“ dodává.

„Pokud Kyjev padne do rukou ruských vojáků, koruna se může ocitnout ve ‚volném pádu‘. Pak by potřeba intervence České národní banky byla ještě naléhavější, a ta by tak zřejmě nouzově zasáhla. Podobný efekt, tedy ‚volný pád‘, by na korunu mělo citelné přerušení dodávek plynu či ropy z Ruska do Evropy,“ uzavírá ekonom.