Není bez zajímavosti, že za jisté konstelace už mohlo být po válce. Alespoň po válce na Ukrajině. Americký magazín Foreign Affairs, který se věnuje otázkám zahraniční politiky, napsal, že i mezi Ruskem a Ukrajinou se vedly krátké, ale údajně intenzivní rozhovory o uzavření míru. Jejich vývoj prý může být ponaučením pro jakýkoli jiný válečný konflikt v budoucnu. 

Rusové vtrhli na Ukrajinu na rozkaz Vladimira Putina 24. února 2022 a podle amerického magazínu na jedné straně devastovali svého souseda a současně nabízeli jednání o míru. A až do konce března 2022 tato jednání skutečně probíhala. Na osobních jednáních v Turecku a v Bělorusku, ale i v on-line prostoru. Na základě těchto jednání se zrodilo tzv. Istanbulské komuniké, které se stalo podkladem pro sepsání budoucích mírových smluv.

Foreign Affairs napsal, že jednání odstartovala už 28. února, pouhé 4 dny po začátku invaze. Prostředníkem ve vyjednávání měl tehdy být běloruský diktátor Alexandr Lukašenko. Rozhovory probíhaly na jedné z jeho rezidencí nedaleko ukrajinsko-běloruské hranice.

„Ukrajinskou delegaci vedl Davyd Arachamija, parlamentní vůdce Zelenského politické strany, a jejími členy byli ministr obrany Oleksij Reznikov, prezidentský poradce Mychajlo Podoljak a další vysocí úředníci. Ruskou delegaci vedl Vladimir Medinskij, vysoký poradce ruského prezidenta, který dříve působil jako ministr kultury. Její součástí byli mimo jiné také náměstci ministrů obrany a zahraničních věcí.

První ruské návrhy nebyly podle Foreign Affars ničím jiným, než požadavkem na rychlou kapitulaci Ukrajiny, ale jak bylo postupem času stále jasnější, že Kyjev nepadne, ukrajinská delegace začala přicházet s vlastními požadavky. Především tlačila na systém záruk, které měly Ukrajině zajistit klid od jakékoli další invaze ruských agresorů v budoucnu.