Za velmi spornou považuje prezident ČR Václav Klaus zkušenost s deseti lety existence eura. Na první pohled bez zřetelných komplikací uspělo ve svých základních funkcích. „Ale v rozporu s vytvořeným očekáváním nezabránilo v pokračování v zemích eurozóny již několik desetiletí trvajícímu zpomalování ekonomického růstu," píše hlava státu pro MF DNES a připomíná, že za dobu existence eura zpomalení naopak ještě zesílilo.

Během fungování společné měny došlo k prohlubování nerovnováhy zahraničněobchodních toků jednotlivých zemí a narůstaly schodky veřejných rozpočtů. Docházelo i k téměř neskrývanému falšování statistik, aby byla plněna tzv. maastrichtská kritéria. „Pokud převládalo ekonomicky ´dobré počasí´, vypadalo to, že je všechno v pořádku. Jakmile nastala první výraznější porucha, světová finanční a ekonomická krize, ukázalo se, že všechno v pořádku nebylo a není," upozorňuje Klaus.

Pokus o záchranu společné měny může přinést i politickou unifikaci

Ten připomíná, že měnová zóna neboli společná měna pro více zemí není nic jiného než extrémní případ modelu fixních kurzů. A očekává minimálně dva možné scénáře budoucího vývoje. „Jedním z nich je, že nastane rozpad tohoto systému superfixních kurzů, a to plně, nebo částečně," uvádí ze svého pohledu Klaus tu lákavější představu. Obává se však, že dojde k pokusu o záchranu tohoto systému jeho doplněním o unii fiskální a politickou.

Prezident je přesvědčen, že zvítězí politika nad ekonomikou a bude zvoleno řešení velmi nákladné, které bude mít spoustu negativních důsledků - a to v oblasti ekonomické i politické. „Ekonomické náklady jsou evidentní, ale mezi méně často zmiňovaná negativa bude patřit i další oslabení demokracie v Evropě - a toho se bojím nejvíce. Přispěje to k politické unifikaci Evropy," nevěří Klaus v optimistickou hypotézu, že národní parlamenty v Evropě žádnou další politickou unifikaci nedovolí.

Čtěte také:

Podle Klause může za řeckou krizi euro 

Klaus: Kdy zkrachuje eurozóna? 

Foto: Hans Štembera