„Povolební vyjednávání o novém kormidelníkovi české zahraniční politiky sice teprve startují, přesto už nyní je jasné, že důsledný koaliční balanc bude na místě,“ píše komentátorka Iveta Křížová. „Ve hře totiž není jen post ministra zahraničí, ale i šéfa českého předsednictví v Evropské radě, od kterého Prahu dělí zhruba osm měsíců. Zálusk na něj má hlavně ODS, zbytek koaliční posádky se zřízením nové vládní židle váhá,“ podotýká.

Zájem občanských demokratů o evropské dění, který je v rozporu s jejich tradičně euroskeptickými hodnotami, podle ní pohání hlavně pragmatismus. „Pokud by se ODS nepoevropštila, celý koaliční koráb by mohl jít ke dnu,“ pokračuje.

„ODS zkrátka musí víc brnkat na evropskou notu. Ze své podstaty je sice euroskeptičtější, než bylo ANO, je však plná pragmatiků. A ti vědí, že sázka na EU je klíčová,“ řekl LN zdroj blízký koaličnímu vyjednávání.

Podobně situaci hodnotí i Vít Havelka z Institutu pro evropskou politiku Europeum, který připomíná, že i elektorát občanských demokratů je velmi proevropský. „Z euroskepticismu prezentovaného europoslanci bude muset ODS slevit. Je to pozůstatkem období Václava Klause,“ sdělil.

Současný lídr ODS a pravděpodobný příští premiér Petr Fiala, v partaji nejvýraznější šiřitel proevropské nálady, potvrdil, že chce, abychom jako země hráli v EU aktivní roli. „Česko by tak mohlo prosazovat své zájmy lépe než doposud. To říkáme dlouhodobě, a to chceme také naplnit,“ uvedl.

Podle Petra Koláře, poradce pro zahraniční politiku předsedy Senátu Miloše Vystrčila (ODS), nová vláda nebude „eurohujerská a nekriticky přijímající vše, co se v Bruselu uvaří“. „Má však ve vínku něco, co je Evropské unii vlastní – jednotu v různosti,“ řekl.

Právě V4 je dalším z možných „vosích hnízd“ nově se rýsujícího kabinetu. Ze stran spojených v dvojbloku Spolu a PirSTAN hájí svazek Středoevropanů nejúporněji právě ODS. V europarlamentu udržuje vazby se stranou Právo a spravedlnost (PiS) vicepremiéra Jaroslawa Kaczyńského, jehož způsob vládnutí podrobuje Evropská komise ostré kritice, to samé v bleděmodrém platí u maďarského premiéra Viktora Orbána.

„Spolupráci v rámci V4 nepodceňujeme, ale ani nepřeceňujeme,“ řekl LN Ondřej Benešík (KDU-ČSL), lidovecký poslanec, o němž se v kuloárech mluví jako o jednom z kandidátů na post ministra zahraničí či případně místopředsedy pro evropské záležitosti. Kvalifikovaný k tomu je, v končící Sněmovně šéfoval evropskému výboru.

Další z možných adeptů, o kterých se mluví v souvislosti s obsazením funkce šéfa české diplomacie, je Ondřej Kolář (TOP 09). „Z mého pohledu je Visegrád na křižovatce, kde si vybírá, zda se vydá cestou přežití a transformace, nebo cestou postupného vyšumění. Regionální spolupráce je zásadní, ovšem k tomu, aby fungovala, potřebujete ‚like minded‘ (stejně smýšlející – pozn. red.) partnery, což bohužel v tuto chvíli ani Polsko, ani Maďarsko nejsou. Jako možná cesta se nabízí rozšířit Visegrád o další státy,“ doplnil.

Kolář na sebe v minulosti upozornil zejména kritikou na adresu režimů v Rusku a v Číně. „Právě Kolářova protiruská a protičínská rétorika je podle některých zdrojů LN jeho hendikepem – pro restart bilaterálních vztahů s oběma velmocemi by mohla být překážkou,“ dodává Křížová.

Ke kompromisu se přiklání Martin Dvořák, kterého by v Černínském paláci nejradši viděli jeho domovští Starostové. Někdejší primátor Hradce Králové působil v poslední dekádě jako generální konzul v New Yorku a coby velvyslanec v Kuvajtu a v Kataru.

„Sebevědomé a zodpovědné fungování ČR v EU a NATO i v dalších organizacích považujeme za cestu, jak čelit hrozbám, které přicházejí z Východu, tedy především z Ruska a Číny. Za důležité považujeme i přehodnocení fungování a cílů V4 tak, aby se tato značka nestala symbolem zemí, které nerespektují demokratická pravidla a principy spolupráce s našimi partnery,“ uvedl Dvořák, jehož šance na obsazení postu ministra zahraničí označují zdroje LN jako nemalé.