Hnutí Svoboda a přímá demokracie Tomia Okamury navrhlo zvolit do Rady pro rozhlasové a televizní vysílání Ladislava Jakla, spolupracovníka někdejšího prezidenta Václava Klause. A Jakl byl nakonec opravdu zvolen. Stoniše překvapilo, jako prudké reakce to vyvolalo. „Proboha, to snad ne. Prosím, řekněte mi, že to není pravda! Ten tam opravdu chyběl. Ten Klausův zmrd?! Dno,“ citoval Stoniš několik vět, které se objevily ve veřejném prostoru.

I kvůli nim se rozhodl postavit na Jaklovu stranu a hájit ho.

„Profesionální pachatelé dobra v neziskovkách i mimo ně se při zjištění faktu, že byl poslanci do RRTV vysílání zvolen někdejší tajemník prezidenta Klause a dnes člen Institutu Václava Klause Ladislav Jakl, mohli opravdu pominout. V komentářích se objevovalo nekonečně mnoho obav a katastrofických předpovědí nad působením Jakla v Radě,“ zhodnotil situaci Stoniš.

Jakl je přitom podle něj jedním z největších českých odborníků na mediální scénu.

„Ladislav Jakl byl v počátku devadesátých let jako poslanec České národní rady za OF členem mediální komise a v prosinci 1990 prosadil pozměňovací návrh k rozpočtu, kterým bylo tehdejší státní televizi a státnímu rozhlasu odňato po padesáti milionech a tyto peníze rozděleny prvním vznikajícím soukromým rádiím a televizím. V létě 1991 Jakl spolu s poslancem Michalem Sedláčkem napsali zákon, podle kterého vznikla a dodnes existuje Česká televize,“ připomněl Stoniš.

Jakl stojí také za zákonem o Radě České republiky pro rozhlasové a televizní vysílání.

Jednoduše řečeno, každý prý nemusí souhlasit s Jaklovou kritikou České televize, i když Stoniš sám se podle svých vlastních slov s Jaklem shoduje v názoru, že zpravodajství ČT je jednostranné a manipulativní. Jedno ale Jaklovi upřít nelze — vyzná se v zákonech, které se týkají českých médií, protože je psal.

• Celý komentář naleznete zde