Dle klimatologa Jana Pretela je nutné s klimatickými katastrofami počítat, ale zatím, bohužel, není možné předpovědět, kde k nim dojde. Zda je možné současný trend zvrátit, je podle něj otázka. Že se emise skleníkových plynů na změně klimatu významně podílejí, podle něj skoro nikdo nezpochybňuje. „Ale osobně si nejsem jistý, že kdyby se podařilo ty emise snížit tak zásadním způsobem, že by se ta planeta dala uklidnit,“ dodal. Katastrofy by podle něj byly mírnější, ale v úplnou negaci osobně nevěří.

Miloš Vystrčil prohlásil, že neví, zda jsou změny klimatu největší hrozbou, ale hrozbou prý jsou a je potřeba se na ně adaptovat a v případě možnosti je i zmírňovat. Předseda Zelených zase vyvracel argument, že i kdyby se Evropa snažila sebevíc, tak to nepomůže. „Snažit se musí všichni. My musíme, i když se to zdá jako kapka v moři, udělat každou drobnost, protože největší nebezpečí téhle klimatické změny je, jak probíhá rychle,“ řekl a připomenul, že dříve se jednalo o desítky tisíc let, ještě dříve až o statisíce či miliony let a lesy a tažné ptactvo se přizpůsobily. Zvyšování hladiny moře podle něj bude muset vést k ohromným investicím do infrastruktury, které budou chybět např. ve zdravotnictví, a migrace obyvatelstva by mohla mít za následek konec demokracie. Dodal, že Rwanda a Keňa už zakázaly plasty a jdou „obalovou cestou“. I údajně cynická Čína rozvíjí technologie. „Když se třeba podíváte, kolik je tam denně instalováno solárních kapacit, tak to se neděje ani v Evropě, ani ve Spojených státech,“ tvrdí Štěpánek.

Největší znečišťovatelé
Repro ČT

Dalším tématem byla tzv. uhlíková neutralita, tedy dosažení buď nulových emisí, nebo „vykoupení“ vypuštěných emisí opatřeními na snížení. Michal Kubal uvedl, že Česko je druhá nejprůmyslovější země EU a zeptal se Jana Pretela, co by museli Češi změnit, aby se stali uhlíkově neutrálními.

Nejprůmyslovější státy Evropy
Repro ČT

Pretel odvětil oklikou, že by lidé nejdřív měli začít chápat, co to klimatická změna je. „Mě stále překvapuje, že řada lidí nerozlišuje mezi počasím a klimatem. Uvedu příklad z Fridays for Future, aktivita dětí. Jel jsem někdy začátkem června přes Malostranské náměstí, tam byla demonstrace, já jsem vystoupil a oslovil tři čtyři děvčata, takovou skupinku, co to je a proč bojují proti klimatu. A já říkám: Co to je vlastně to klima? No, protože je nám dneska teplo. A co pro to chcete jako dělat? No, například to, že budeme třídit odpad. A já říkám: No dobře, dámy, ale my jsme z hlediska Unie na druhém třetím místě z hlediska třídění odpadu. No, to nám nikdo neřekl,“ odpověděly prý dotyčné. Pretel dodal, že s touto neznalostí se setkává i u politiků.

Jako další příklad uvedl zprávy o D1, ve kterých se tvrdilo, že problémy nastaly díky aktivitě ŘSD a změn klimatických podmínek. „Ne, ty nebyly důsledkem klimatické změny, ty byly důsledkem počasí, které v těch dnech tam bylo,“ namítá klimatolog. Zmatení pojmů dává částečně za vinu Václavu Klausovi, který všecko znegoval – a nyní je v uvědomění pojmů ztráta.

Kubal pak vyzvídal, proč by to mělo zajímat cynika, který si řekne, že když bude tepleji, tak bude pěstovat olivy místo švestek. Ozval se Štěpánek: „Protože máte nějakou morálku, máte nějakou humanistickou tradici, záleží vám na bližním a ten bližní může sedět u televize v Česku, ale může také být v Tichomoří. Vás to má zajímat z globální ohleduplnosti.“ A doplnil, že průmyslové země jsou závislé také na námořní logistice. „Mohou vlastně žít jenom proto, že existuje dopravní systém, který to zboží někam dopravuje. A ten dopravní systém je závislý na přístavech. Pokud stoupne voda o jeden tři pět metrů, tak se tahle infrastruktura bude muset předělat, ta infrastruktura se vyvíjela 200 let, to jsou investice generací, to jsou prostředky, které ty státy vůbec nemají,“ varoval Štěpánek.