Moravskoslezský kraj je po pádu nenáviděného Bakaly ohrožen i pádem milovaného Světlíka. V obou příbězích je však zásadní rozdíl: strojařina jde nahoru, uhlí dolů. Důlní firmy zavírají všude na světě, strojaři naopak.

Kamberský si myslí, že pokud má dojít ke krachu, tak by měl proběhnout teď. Krajské a poté parlamentní volby zaručují, že stát se bude angažovat, co mu síly a Evropská komise dovolí.

Poukazuje také na to, že zatímco havíři jinou šachtu nenajdou a jinde těžko seženou dnešní slušné platy, strojaři jsou na tom v principu jinak. „I kdyby došlo k rozpadu a odprodeji, tak s nejvyšší pravděpodobností budou dělat svoji práci dál – jen ne pod Světlíkem, ale třeba pod Komárkem. A i kdyby o ni náhodou přišli, jiné firmy se o ně poperou,“ píše s tím, že Světlíkovi se možná sice rozpadne impérium, kraj ani lidi by ale jeho pád neměl zásadně ohrozit.