Povolební průzkum ukazuje, že tento trend nahrál zejména nováčkům na politické scéně - hnutí ANO a Úsvitu přímé demokracie. Přímo v den voleb se o tom, koho zvolit, rozhodlo sedm procent účastníků voleb. Dalších 26 procent si bylo jistých zhruba týden před volbami a 25 procent měsíc před volbami. Několik měsíců před volbami se rozhodlo 16 procent voličů a stejnou stranu vždy volí 26 procent osob.

Silné voličské jádro KSČM

Při posledních volbách v roce 2010 byl podíl rozhodnutých v posledním týdnu o osm procentních bodů nižší. O stejných osm bodů byl tehdy naopak vyšší podíl těch, kteří své rozhodnutí učinili několik měsíců dopředu. Volební lístek s hlavičkou hnutí ANO se rozhodlo do urny vhodit 41 procent účastníků voleb týden před volbami, v den voleb se rozhodlo dalších devět procent. K Úsvitu přímé demokracie se polovina jeho voličů přiklonila týden před volbami, v den volby to bylo dalších 18 procent.

Tradičně silné jádro voličů mají KSČM (54 procent) a KDU-ČSL (39 procent). Na pevném jádru skončily také ČSSD a ODS, kterým se na konci kampaně nepodařilo přilákat váhající voliče, upozorňuje STEM. ODS měla 48 procent pravidelných voličů, poslední týden přilákala 21 procent a v den voleb šest procent účastníků. Podobně je na tom ČSSD s 42 procenty pravidelných voličů, 14 procenty nových voličů získaných v posledním týdnu a šesti procenty v den voleb.

O své účasti v letošních předčasných volbách se na poslední chvíli rozhodla téměř čtvrtina voličů, z toho šest procent až v den voleb. Ostatní voliči byli rozhodnuti měsíc před volbami či déle. V porovnání s účastí ve volbách v roce 2010 je patrný nárůst pravidelných voličů (ze 40 na 47 procent). V tom se ale odráží nižší volební účastí v letošních volbách.