Republikánské primárky Trump vyhrál už v sedmi státech USA. Kdyby kandidoval v Evropě, byl by určitě považován za extremistu, xenofoba a třeba i sexistu.

Pocit ohrožení pramení ze ztráty nadvlády bílých

Co je za úspěchem Donalda Trumpa? Podle Cílka je to celková nálada (nejen) v americké společnosti. Analogii můžeme vidět i u nás. Je to ztráta nadvlády „bílých“, ze které pramení pocit ohrožení, zhoršující se ekonomická situace (hlavně) střední třídy a pocit beznaděje z politiky.

• Původní text včetně audionahrávky celého pořadu je ZDE

„V Americe roste počet Hispánců. My tady máme migranty. Podle předpovědí bude v roce 2043 počet barevných Američanů větší než počet bílých,“ říká Cílek. Počet „bílých“ Američanů už dnes prakticky klesl pod 50 %. „Je tak jasné, že bílá nadvláda opravdu končí. My to v jiném dozvuku cítíme v Evropě taky,“ tvrdí Cílek.

Černošský nacionalismus roste

Pocit beznaděje z politiky Cílek opírá o několik dlouhodobých průzkumů. „V 50. letech podporovalo vládu 77 % Američanů, dnes je to jen 19 %.“ Navíc roste černošský nacionalismus, na druhé straně pak sice klesá počet radikálů, ale ti jsou zase výrazně lépe organizovaní.

„Celá společnost se propadá do něčeho, čemu v USA říkají rok nenávisti. Ta křivka opravdu nabrala velký obrat. Naposledy se tak zvedla v roce 1968,“ míní Cílek. Další faktor, kterým je bída, pak strach a nenávist jen zhoršuje. Od roku 2000 totiž mediánová mzda důležité střední třídy setrvale klesá.

Trump působí v atmosféře strachu

Donald Trump tak prý působí v atmosféře strachu, která plodí nenávist. Ekolog prý často vzpomíná na psychologa Wilhelma Reicha, který ale ve 30. letech zkoumal německou dělnickou třídu.

„Tvrdil, že to nebyl Hitler, který zblbnul národ. Ale německá dělnická třída cítila potřebu silného vůdce, který je sjednotí. Podobně si myslím, že značná část Američanů je emočně nastavená, aby přišla postava typu Donalda Trumpa,“ dodává Cílek.