Konec, pane Kalousku. Už nic nezkoušejte, máte to marné. Verdikt znalce nad jednáním, které zamázlo Novičok

01.06.2018 6:31 | Zprávy

Protiruská část sněmovní opozice má dost hlasů na svolání mimořádné schůze Sněmovny. Pokud jí však chybějí více než tři lidé, již nemá sílu mimořádnou schůzi ani zahájit. „To je jeden z hlavních poznatků nezdařené čtvrteční mimořádné schůze Sněmovny,“ konstatuje ekonom a publicista Martin Kunštek. Druhým zásadním výstupem nezahájené schůze je názorně předvedený fakt, že o výsledcích jednání Sněmovny reálně rozhoduje předseda vlády v demisi Andrej Babiš (ANO). I když je jeho vláda menšinová.

Konec, pane Kalousku. Už nic nezkoušejte, máte to marné. Verdikt znalce nad jednáním, které zamázlo Novičok
Foto: Hans Štembera
Popisek: Sněmovna přijala usnesení, kterým podpořila, že rozhodování o migrantech musí zůstat pravomocí české vlády

Na čtvrtek 31. 5. 2018 byla na žádost 55 poslanců Demokratického bloku (DEBL) a Pirátů svolána mimořádná schůze Sněmovny. Podle žádosti o její svolání mělo být tématem jednání usnesení k problematice výroby novičoku v ČR. K podání žádosti o svolání mimořádné schůze má dost hlasů i sám Demokratický blok, který je složen z poslaneckých klubů ODS s 25 členy, lidovců s deseti členy, TOP 09 se sedmi členy a STAN se šesti členy. Celkem má tedy DEBL 48 poslanců. Předseda Sněmovny je podle § 51 odst. 4 zákona 90/1995 Sb., o jednacím řádu Poslanecké sněmovny povinen mimořádnou schůzi svolat, jestliže jej o to požádá nejméně 1/5 všech poslanců. Což je 40.

K žádosti o svolání mimořádné schůze k novičoku připojila své podpisy i část poslanců za Piráty. Jejich poslanecký klub má celkem 22 členů. DEBL a Piráti tedy dohromady disponují 70 poslanci. Kdyby ve čtvrtek dopoledne všichni přišli do Sněmovny a přihlásili se hlasovacími kartami, tak by si pár z nich mohlo zařečnit. Konkrétně předsedové klubů, místopředseda Sněmovny Petr Fiala (ODS) a předsedové stran zastoupených ve Sněmovně. Tedy poslanci, kteří mají podle § 67 jednacího řádu přednostní právo k vystoupení.

I v případě mimořádné schůze se hlasuje o jejím programu. Ten sice nelze doplňovat o nové body nebo měnit pořadí bodů uvedené na pozvánce, ale přesto podléhá schválení plénem Sněmovny. Sněmovní většina má možnost program mimořádné schůze neschválit – a tím schůze končí. V minulosti se to několikrát stalo i u řádné schůze, kdy poslanci tak dlouho doplňovali a měnili program, až si v něm udělali takový guláš, že raději jednání předčasně ukončili. A za týden se sešli znovu k lépe připravenému a na úrovni organizačního výboru projednanému programu.

Tento článek je uzamčen

Po kliknutí na tlačítko "odemknout" Vám zobrazíme odpovídající možnosti pro odemčení a případnému sdílení článku.

Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.

reklama

autor: Martin Kunštek

Mgr. Lubomír Metnar byl položen dotaz

Neoprávněná činnost pro cizí moc

Dobrý den, vím, že zákon vymyslela tato vláda, ale většina jejích členů se neobtěžuje s tím nám lidem něco vysvětlit. Obracím se tak i na Vás s dotazem, nač je takový zákon, koho a za co přesně má trestat? Pokud je přeci něco nezákonné, tak na to jsou tresty nebo má trestat nějakou činnost, která ne...

Odpověď na tento dotaz zajímá celkem čtenářů:


Tato diskuse je již dostupná pouze pro předplatitele.

Další články z rubriky

Bystroňova mise u Trumpa: Mluvil se špičkami

19:28 Bystroňova mise u Trumpa: Mluvil se špičkami

Svou návštěvu Spojených států završil europoslanec AfD Petr Bystroň na oslavě vítězství Donalda Trum…