Vylepšení by podle znalců například znepřístupilo informace o porušení závazků ČR k EU, tedy informace o vyšetřování možných dotačních podvodů, jako Evropská unie uváděla v případě Čapího hnízda, připomněl reportér Valášek. Za další by policisté i tajné služby mohli získat právo tajit informace nejen o svých akcích, ale údajně i o tom, jaká auta si pořizují, či jak vysoké jsou odměny jejich šéfů. „Přílepek ztemňuje zákon o svobodném přístupu k informacím, který teď občanům umožňuje se takových věcí domoct,“ dodal novinář.

„Tajné služby dnes samozřejmě neposkytují informace o plnění svých úkolů. Teď by ale nově měly tajit veškerou svou činnost a vyjimka se má také rozšířit na Generální inspekci bezpečnostních sborů,“ řekl právník sdružení Rekonstrukce státu Petr Bouda, který změny kritizuje.

„Prakticky žádný ze zásahů se netýká předpisu EU a změn ve zpracování osobních údajů. Vláda je do zákona přidala a někdo asi doufá, že to pod pláštíkem EU a pod tlakem na rychlé a bezhlavé schvalování projde,“ vyjádřil se k „vylepšení“ Oldřich Kužílek, který má na svědomí původní informační zákon.

Ministerstvo vnitra se však proti takovým tvrzením brání a argmentuje tím, že chce pouze zpřesnit informační zákon a předejít prípadným nejasnostem. Utajit, co je potřeba je však podle Kužílkových slov možné už dnes. Tou nejvýraznější novinkou je podle něj zmiňované omezení, které by úředníkům pomohlo utajit informace o porušení závazků, které má České republika vůči Evropské unii. „Tato výjimka je tak široká, že si pod ní lze představit takřka cokoliv,“ uvedl Kužílek s tím, že v budoucnu by znemožnila veškeré poskytování informací o vyšetřování kazy Čapí hnízdo, nebo jakýchkoli dalších dotačních kauz.

To ale není zdaleka vše, podle Kužílka by si úřednici snadno mohli paragraf vztáhnout i na řízení, které EU s Českem zahájila z důvodu, že nerespektovalo kvóty pro přijímání purchlíků. „Přitom je jasné, že je velký veřejný zájem na tom, aby bylo co nejvíc informací o každém sporu s EU zveřejněno,“ uvedl Kužílek. Vnitro v tom však problém neshledává, změnu si podle něj prý vyžádalo ministerstvo zahraničí, aby mělo jednodušší práci, když nechce vyzradit českou vyjednávací strategii vůči EU.

„Vyjasnění úpravy usnadňuje pozici Ministerstva zahraničních věcí, které by tak nemuselo vypracovávat obsáhlá odůvodnění odmítavých rozhodnutí, a to s odkazy na judikaturu správních soudů, kterou třeba žadatelé o informace neznají,“ sdělil mluvčí Ministerstva vnitra Jiří Korbel. Ministerstvo v důvodové zprávě přiznalo, že začlenilo také ochranu všech informací, které by potenciálně mohly ohrozit ochranu zájmů ČR v zahraničí, i když to EU vůbec nepožaduje.

I přes nejasnosti ministerstvo původně požadovalo, aby legislativní balíček poslanci mimořádně schválili už v prvním čtení. S ohledem na to, že samotné nařízení GDPR začne platit 25. května, upřesnil Valášek. Tuto zrychlenou variantu však poslanci minulý týden zavrhli, a tak se dostane na pozměňovací návrhy a debaty ve sněmovních výborech. „Předložím pozměňovací návrh, který všechny změny informačního zákona, až na jednu potřebnou, vyškrtne,“ avizoval již Ondřej Profant z České pirátské strany.