Křeček měl nedávno seminář pro starosty českých obcí v Poslanecké sněmovně k vyloučeným lokalitám. Tam se mimo jiné řešilo, co je to vlastně ta vyloučená lokalita. „To je otázka, kterou si klademe. Já tu odpověď hledám třicet let, stále se to proměňuje a nevíme, zda je to problém financí, jestli to zmizí, když se tam nalijí peníze, nebo je to jen část obce se špatnou pověstí nebo je za tím něco jiného. Stále o tom mluvíme, ale posun tady není a spíše se nám zdá, že počet míst, které označujeme jako vyloučené, roste, aniž to politiky nějak moc zajímá,“ uvedl Křeček pro Český rozhlas Radiožurnál.

„Žijí tam lidé, kteří nejsou bohatí, to je jasné, ale nedá se říci, že všude, kde jsou chudí lidé, se jedná o vyloučenou lokalitu, chudí bydlí i v jiných částech měst. Jsou to lokality, kde lidé příliš nedbají na své okolí, považují veřejný prostor za součást svého bydlení a tak dále. Je to celý komplex problémů, i stavebních, protože tam jsou ve špatném stavu i ty nemovitosti. Rozhodně se nedají popsat vyloučené lokality jednou větou,“ snažil se ombudsman o popsání problému.

Společnost tuto problematiku řešit prý musí, je to její morální povinnost. „Pro mě osobně je to morální problém, že společnost dopustí, aby děti vyrůstaly v takových podmínkách,“ prohlásil Křeček s tím, že na problém vyloučených lokalit se váže i problém tzv. nepřizpůsobivých. „Stejně tak si klademe otázku, kdo jsou nepřizpůsobiví lidé, zda nechtějí žít mezi ostatními lidmi, nebo za to může lokalita, kde bydlí. Ani tady si vlastně neumíme správně pojmenovat, kdo jsou nepřizpůsobiví a kdo jsou vyloučení a proč,“ přemýšlel Křeček a pustil se na tenký led otázek etnicity, za které byl v souvislosti s Romy nedávno podroben kritice.