Zifčákovo motto „Jen naiva si může myslet, že cinkání klíčů zbořilo režim“ si pořadatelé vzali za své a rudě vyvedeným fontem jej promítali na ploše přistavené televizní obrazovky.

V kostce jde o to, že někteří pisatelé prezentují i disentní názor k současnému hlavnímu výkladu listopadu 1989 s tím, že podle nich šlo o převrat a změnu režimu řízenou z vyšších míst a z popudu velmocí, spíše než o revoluci vedenou zdola lidmi a disidenty, jak se obecně tvrdí.

Zájem o akci byl enormní. Podle odhadů dorazilo přes tři sta lidí převážně pokročilého a seniorního věku. Do přednáškového sálu se táhla fronta. Na památku veteránů se rozdávaly vlčí máky.

Olin Jurman, hlavní autor knihy Převrat (Foto: Hans Štembera)

Pro zájemce (a že jich bylo, ve stísněném prostoru se takřka nedalo hnout)  byl přichystán i menší rautíček ve formě nejrůznějších pamlsků (bramborového salátu, šunky, uzenin a jednohubek) a ochutnávky moldavských dovozových vín. Kdo, chtěl, mohl si nabídnout i kávu. 

Úvodem promluvil autor knihy, spisovatel literaturu faktu Olin Jurman, , který se ve svých knihách přiznal k tomu, že za minulého režimu pracoval jako vojenský rozvědčík. „Psali jsme pravdu, ale je to naše pravda. Každý má svoji pravdu,“ sdělil úvodem Olin Jurman ke zmatení čtenářově. Rovněž stojí za zmínku, že podle Jurmana byl Václav Havel, pomyslný symbol Sametové revoluce, jedním ze zrádců českého národa (tuto drsnou myšlenku autor knihy vyslovil v rozhovoru pro ParlamentníListy.cz ZDE).

Krátký proslov měl i mluvčí prezidenta Jiří Ovčáček, avšak spíše na aktuální téma (Ovčáček zřejmě přišel proto, že do knihy Převrat přispěl i současný „pán Hradu“ Miloš Zeman.

Následně promluvil i bývalý vicekancléř prezidenta Václava Klause a v 90. letech zakladatel časopisu Reflext Petr Hájek (Hájkovo vydavatelství Česká citadela knihu vydalo). Podle Hájka chybí české společnosti kontinuita s předchozí dobou. „Ta byla zcela záměrně a dramaticky přervána, jakoby předtím nic nebylo a pokud ano, tak je to tma, “s tím, že mu to vadí“.

Hájek: Reflex měl pátrat po smlouvě dokazující předání moci v listopadu 1989

„Když jsem v roce 1990 založil časopis Reflex, tak jedna z prvních věcí, kterou jsem chtěl, abychom tam hledali, byla domnělá dohoda předání moci Václavu Havlovi a disidentské skupině kolem něj. Bylo to naivní. Takové dohody se nepodepisují a nemají paragrafované znění. To jsme si prostě jenom tak představovali z těch několika amerických filmů, když jsme se tam k něčemu dostali. Ale nedávno nám Petr Pithart řekl, že nešlo o revoluci, což tedy nebylo překvapivé, ale že šlo o předání moci. A já myslím, že z tohoto hlediska bychom mohli na tu historickou událost hledět. Proto záměr vydat tuto knihu a směřovat ji tímto směrem. Chceme, aby ta kniha alespoň trošku narušila tu kůru vystavěnou nad touto událostí, nad tímto převratem státním z roku 1989 a aby se nestala jenom tím, aby dostala tu známou nálepku konspiračních teorií. Je nám po třicet let sdělováno, že všechno proběhlo hrozně jednoznačně. Lid se prostě jednoho dne naštval a svrhl komunistickou moc,“ řekl Hájek.

Petr Hájek: Reflex měl hledat skrytou dohodu o předání moci (Foto: Hans Štembera)

„Jenže lid se o tom, že svrhl tu moc, dozvěděl z televize až poté, co začala vysílat už necenzurované vysílání. A váhavě a trochu vykuleně se postupně přidal. Pátrání po tom, co tento státní převrat učinilo realitou, je myslím naším společným úkolem stále. Sice většina z těch, kdo mají v hlavě rozum, dávno ví, že nešlo o spontánní revoluci, ale ten mechanismus je daleko důležitější pochopit než cokoliv jiného nejen proto, že jsme v těch třiceti letech měli možnost vidět několik repríz v různých částech světa. A vědět o tom, jak opravdu tato významná historická událost v naších zemích proběhla, jak byla organizována, kdo za ní stál, je myslím naší naprostou povinností. Proto začala vznikat tato kniha,“ uvedl dále bývalý spolupracovník Klause.

„Sloužím rodu Slovanů“

Součástí představení knihy bylo i předání nově vzniklé medaile „Veterána studené války“, tedy medaile udělované především příslušníkům předlistopadových ozbrojených složek. Nahrává tomu i podoba medaile: zatímco na čelní straně je lev, na opačné straně je pak umístěna hvězda vítězství.