„Ze Švédů mám dojem, že si přejí být natolik slušní, až se obávají diskutovat o problémech spojených s přistěhovalectvím. Už jenom samotné pokládání otázek totiž považují za něco skutečně neslušného,“ uvedl úspěšný norský spisovatel v rozhovoru pro norský deník Aftenposten. Osobně kvituje existenci norské Strany pokroku, která se profiluje jako protipřistěhovalecká. „Nesouhlasím sice s jejich názory, ale pro politiku i společnost je fajn, že dokážou své názory otevřeně vyjádřit bez toho, aby byli démonizováni,“ řekl Knausgård, jenž se letos v květnu ostře ohradil proti tvrzení švédského premiéra Stefana Löfvena, jenž označil Švédské demokraty za neofašistickou stranu.

„Každý ví, že to není pravda. Ale to je vlastně jedno. Jelikož uvažují v této citlivé otázce odlišným způsobem, musejí být samozřejmě fašisti,“ napsal tehdy Knausgård. Podle jeho názoru závisí výsledky imigrace na tom, kolik úsilí budou věnovat Švédové v následném procesu integrace. „Nevíme nic o důsledcích přistěhovalectví, ale vše zjevně závisí na vynaloženém úsilí. Nejhorší, co by se mohlo stát, je vytvoření dalších ghett a uzavřené přistěhovalecké komunity. Jako se to stalo například ve Stockholmu, který je rozdělen na dvě části. Příslušníci bílé střední a vyšší třídy se shromažďují v centru a přistěhovalci a manuálně pracující třídy zase na předměstí,“ konstatoval úspěšný severský spisovatel.

Celý text v angličtině máte k dispozici ZDE.

„Rodilí Švédi ze střední třídy jsou pro přijetí dalších přistěhovalců, ale přitom sami žádné neznají a nestýkají se s nimi. Na druhou stranu se strašně rozzuří, když někdo vyjádří tzv. pravicové populistické názory,“ uvedl Knausgård, který za své otevřené vyjádření sklidil v politicky korektním Švédsku okamžitou kritiku. Jeho kolega, švédský spisovatel Jan Guillou, Knausgårdovy názory odmítl a prohlásil, že se stal norský spisovatel obětí „pravicových lží“. „Otevřená debata, cože? Vždyť v posledních deseti letech ve Švédsku otevřeně nediskutujeme o ničem jiném,“ reagoval Guillou. Server The Local poukazuje na to, že v letošním roce očekává země téměř 200 000 žádostí o azyl a v přepočtu na jednoho obyvatele v zemi žije nejvíce přistěhovalců ze všech členských států EU.

Jak The Local uvádí, „nacionalistická“ partaj Švédští demokraté v posledních parlamentních volbách získala téměř třináct procent hlasů. Podle nedávného průzkumu veřejného mínění se potom její preference pohybují dokonce kolem dvaceti procent. Z jiného průzkumu veřejného mínění však vyplývá, že občané Švédska přistěhovalectví podporují a nemají s příchodem dalších uprchlíků problém. Přesto se ani Švédsku coby zemi otevírající náruč uprchlíkům nevyhýbají problémy. Předevčírem se v médiích objevily zprávy o incidentu s uprchlíky ze Sýrie, kterým se nelíbilo, kde je chtěly švédské úřady ubytovat. Stěžovali si na zimu a také na přílišnou vzdálenost od obchodů. Někteří rovnou požadovali, že by raději zamířili do Německa. Čtrnáct uprchlíků se rozhodlo stávkovat a nevystoupit z autobusu. Nedorozumění nakonec musela řešit policie.