Kubera připomněl, že v roce 1945 při otevření národního hřbitova hovořila bývalá vězeňkyně Malé pevnosti Milada Horáková. „To, co nestihli nacisté, dokončili o pět let později komunisté, kteří také tak nesnášeli jakýkoliv odpor, jiný názor, nesouhlas,“ připomněl Kubera osud ženy, kterou komunisté po zinscenovaném procesu nechali popravit.

Totalita, nesnášenlivost k jiné rase podle Kubery má dnes zcela jinou podobu. „Třeba zahalenou do slov ekologie, životní prostředí, rovnost pohlaví, politická korektnost a multikulturalismus,“ uvedl Kubera.

Bývalý vězeň terezínského ghetta Toman Brod apeloval na mládež. „Nikdy, za žádných okolností nepodlehněte svodům té hrůzné teorie a praxe kolektivního odsudku, kolektivního despektu, kolektivního zavržení,“ řekl v projevu, který poslouchali mezi jinými premiér Andrej Babiš (ANO), místopředseda vlády Jan Hamáček (ČSSD), předseda Ústavního soudu Pavel Rychetský, velvyslanci řady zemí, skauti, lidé z Česka i z ciziny.

Ředitel Památníku Terezín Jan Roubínek na úvod tryzny vyzval k uctění památky svého předchůdce Jana Munka minutou ticha. Dvaasedmdesátiletý předseda pražské židovské obce a někdejší dlouholetý ředitel Památníku Terezín zemřel před týdnem po dlouhé nemoci. Po projevech následovala křesťanská modlitba, kterou pronesl biskupský vikář Jan Balík, a židovská modlitba zazněla z úst vrchního zemského rabína Karola Sidona.

Tryzně předcházela vzpomínková akce na bývalém popravišti v Malé pevnosti, kde se konala poslední poprava na sklonku války 2. května 1945. Mezi popravenými byl i Ladislav Kulhánek, člen odbojové organizace Prokop Holý. Jeho syn Ladislav Kulhánek ČTK řekl, že učí mladou generaci, aby byla hrdá. „Nikdy jsem si nemyslel, že jsme byli zbabělí, kolabující, měli jsme lidi, kteří bojovali. Proto by mladí měli být hrdí, ne ohnutí, měli by si připomínat, že byli lidé, kteří se postavili zlu,“ uvedl muž, jehož otec byl zatčen 24. ledna 1945.

V letech 1940 až 1945 zavlekli nacisté do policejní věznice pražského gestapa v terezínské Malé pevnosti, terezínského ghetta a koncentračního tábora v Litoměřicích přes 200.000 vězňů z řady evropských zemí. Na národním hřibově se nachází 2386 jednotlivých hrobů a několik pylonů, pod nimiž jsou pochovány další tisíce mužů, žen a dětí.