Jsme znepokojeni z teroristických útoků islámských fundamentalistů, rostoucí vlny uprchlíků, ruského nacionalismu a rozhodnutí Británie odejít z EU. Kolik jednoty Evropa vlastně potřebuje a kolik různosti dokáže unést? A naopak - kolik rozmanitosti si musí Evropa vzhledem ke své historii uchovat, aby dosáhla smysluplné jednoty? Jaké mezinárodní uspořádání lze vydestilovat ze soutěže aspirací a z rozporných tendencí?
Kudy dál, abychom dosáhli skutečného světového pořádku a zkrotili „válečné psy“? Na tuto a mnohé další aktuální otázky hledá odpovědi ve svém nejnovějším díle jeden z nejpovolanějších – Henry Kissinger, dnes třiadevadesátiletý politolog a historik, jehož rad si cenilo pět amerických prezidentů. Jeho meditaci nad uspořádáním světa s podtitulem Státní zájmy, konflikty a mocenská rovnováha vydává v překladu Martina Pokorného nakladatelství PROSTOR.

Tento článek je uzamčen
Článek mohou odemknout uživatelé s odpovídajícím placeným předplatným, nebo přihlášení uživatelé za Prémiové body PLPřidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: Barbora Richterová