Jsme znepokojeni z teroristických útoků islámských fundamentalistů, rostoucí vlny uprchlíků, ruského nacionalismu a rozhodnutí Británie odejít z EU. Kolik jednoty Evropa vlastně potřebuje a kolik různosti dokáže unést? A naopak - kolik rozmanitosti si musí Evropa vzhledem ke své historii uchovat, aby dosáhla smysluplné jednoty? Jaké mezinárodní uspořádání lze vydestilovat ze soutěže aspirací a z rozporných tendencí?
Kudy dál, abychom dosáhli skutečného světového pořádku a zkrotili „válečné psy“? Na tuto a mnohé další aktuální otázky hledá odpovědi ve svém nejnovějším díle jeden z nejpovolanějších – Henry Kissinger, dnes třiadevadesátiletý politolog a historik, jehož rad si cenilo pět amerických prezidentů. Jeho meditaci nad uspořádáním světa s podtitulem Státní zájmy, konflikty a mocenská rovnováha vydává v překladu Martina Pokorného nakladatelství PROSTOR.
Vlivný politolog, historik a bývalý ministr zahraničí Spojených států předkládá ve své nejnovější práci z roku 2014 mnohostranný, historickými a politickými souvislostmi podložený pohled na řád světa. Ukazuje, že kořeny současného uspořádání mezinárodních vztahů byly poprvé zformulovány v západní Evropě téměř před čtyřmi staletími na mírové konferenci v německém Vestfálsku. Mír po třicetileté válce tehdy odrážel pragmatické vyrovnání s realitou a byl založen na společenství suverénních států, které kontrolují své vzájemné ambice prostřednictvím všeobecné mocenské rovnováhy. Vestfálský systém se postupně rozšířil po celé zeměkouli a pojal do sebe řadu odlišných civilizací a regionů.
Autor sleduje, jakými proměnami prošel tento systém rovnováhy po Francouzské revoluci a napoleonských válkách na vídeňském kongresu a jak se s Jeho stavebními kameny vyrovnávaly jiné části světa v souvislosti se svou historickou, politickou a kulturní odlišností. Autor věnuje svůj analytický pohled také otázkám Středního východu (a speciálně Íránu), odlišným koncepcím mocenské rovnováhy v Evropě a Asii, zvláště čínské „harmonii pod nebesy“. Pozornost zaměřuje také na americké politické vize, které se přestaly opírat pouze o systém vyvažování a začaly usilovat o dosažení míru šířením demokratických principů. Kissingerovy úvahy ústí v současnosti a hledají perspektivu světového řádu pro naši dobu tváří v tvář takovým výzvám, jako je islamismus, šíření jaderných zbraní a globalizace.
Henry Kissinger si získal velký vliv i jako politolog a odborník na bezpečnostní problematiku. Kniha Jaderné zbraně a zahraniční politika mu zajistila značnou autoritu v otázkách americké strategické politiky. Kissinger se v ní postavil proti politice „hromadné odvety“ vůči sovětskému útoku a vypracoval koncepci „pružné reakce“, spojující použití taktických jaderných sil a konvenčních zbraní. V knize Nutnost volby omezil své pojetí „pružné reakce“ na konvenční zbraně.
Tento článek je uzamčen
Po kliknutí na tlačítko "odemknout" Vám zobrazíme odpovídající možnosti pro odemčení a případnému sdílení článku.Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: Barbora Richterová
18.04.2023 Na dluh žít dlouhodobě nelze. Víme to všichni.....
Paní Pivoňko Vaňková, vědí to i politici (VY a spol.) ? A kolik daň poplatníků pracuje na jednoho politika ? Víte to?
Další články z rubriky
4:44 Kdo mu dává rozkazy? Fiala? Pavel? S Foltýnem je to samá záhada
Na konci listopadu uplyne půlroční lhůta, o které Otakar Foltýn opakovaně hovořil jako o limitu svéh…
- 18:15 „Snaží se dostat stát do kritické situace a odložit volby.“ Schneider varuje. To tu ještě nebylo
- 16:36 Po dopadu ruské mezikontinentální balistické střely hrozivý odhad: Jen test. Brzy test atomovky
- 12:10 I komunisté se slitovali, Pavel ne. Prezident odmítl pustit důchodce
- 10:21 Ve světle Ukrajiny přišlo svědectví o Joeovi Bidenovi. A varování
- 17:08 Ivan Hoffman: Současný systém není demokratický. Proto je tak fatálně stabilní