Český premiér Petr Fiala podpořil na jednání v Bruselu všechny navržené kandidáty na nejvyšší funkce Evropské unie. Jednání podle něj probíhalo velmi racionálně a díky tomu se lídři velmi rychle shodli i na dalších tématech. Evropská rada nominovala na předsedkyni Evropské komise opětovně Ursulu von der Leyenovou, na budoucího předsedu Evropské rady Antonia Costu a do vedení unijní diplomacie Kaju Kallasovou.

„Myslím, že to je rozhodnutí, které je pro Českou republiku dobré a já jsem toto rozhodnutí podpořil. Všechny tři osobnosti znám, mají k České republice dobrý vztah a mám s nimi dobré pracovní zkušenosti,“ uvedl český premiér. Ursulu von der Leyenovou a Kaju Kallasovou nyní musí posvětit Evropský parlament na své ustanovující schůzi v červenci.

Přitom ještě před jednáním zaznívala kritika například od italské premiérky Giorgie Meloniové, že její konzervativní frakce ECR nebyla přizvána k jednáním ze začátku týdne, kde se nejsilnější frakce lidovců a socialistů dohodly na jménech všech tří nejvyšších evropských činitelů. Maďarský premiér Viktor Orbán dokonce prohlašoval, že jde o podvod na evropské voliče.

„Frakce EPP vytvořila koalici lží a podvodů se socialisty a liberály. Tuto hanebnou dohodu nemůžeme a nebudeme podporovat. Pro tohle evropští občané nehlasovali!“ hřímal Orbán.

The @EPP built a coalition of lies and deceit with the Socialists and the Liberals. We cannot and will not support this shameful agreement. This is not what the European people voted for! #EUCO pic.twitter.com/Mz2MVkutgU

— Orbán Viktor (@PM_ViktorOrban) June 27, 2024

Evropská rada ale nakonec všechny tři předjednané posty schválila a šéfka Evropské komise poděkovala za důvěru na další mandát. „Děkuji vedoucím představitelům za podporu mé nominace na druhý mandát. Jsem potěšena, že mohu sdílet tento okamžik se svými přáteli Antoniem Costou a Kajou Kallasovou. Nyní budu usilovat o potvrzení v Evropském parlamentu poté, co předložím své politické cíle,“ uvedla von der Leyenová.

Grateful to Leaders for endorsing my nomination for a second mandate.

Delighted to share this moment with my friends Antonio Costa & Kaja Kallas.

Now I will seek confirmation from the European Parliament, after presenting my political guidelines ↓ https://t.co/bqxlFptq7b

— Ursula von der Leyen (@vonderleyen) June 27, 2024

Spokojený s výběrem jmen je i francouzský prezident Emmanuel Macron, který navrženým kandidátům pogratuloval. „Gratuluji Ursule von der Leyenové, Kaje Kallasové a Antoniu Costovi. Na dnešním večerním zasedání Evropské rady jsme se rozhodli vycházet z našich zkušeností a odrážet politickou rovnováhu naší unie ve službách naší strategické agendy,“ napsal Macron na síti X.

Félicitations chers Ursula von der Leyen, Kaja Kallas et Antonio Costa. Au Conseil européen ce soir, nous faisons le choix de l’expérience et du reflet des équilibres politiques de notre Union, au service de notre agenda stratégique.

— Emmanuel Macron (@EmmanuelMacron) June 28, 2024

Klíčovým bodem jednání bylo také schvalování strategického programu na dalších pět let. Podle českého premiéra je tento program nyní realističtější, než byl ten minulý a mnohem více se v něm odrážejí zájmy ČR, což je výsledek vytrvalého českého diplomatického úsilí.

V rámci nové unijní strategie bude vyvíjen větší tlak na ochranu hranic v rámci migrace a také posílení spolupráce se třetími zeměmi. Klimatická politika by nově měla být pragmatičtější s ohledem na podporu evropského průmyslu. Česku se podle Fialy podařilo prosadit dvě své priority – bezpečnost a hospodářský růst.

 „Česká republika prosadila v oblasti energetiky konkrétní úpravu textu závěrů, ve kterých se mluví o zajištění dostupné energie včetně využívání všech nízkouhlíkových zdrojů – tedy i jádra. V oblasti konkurenceschopnosti se podařilo zahrnout důrazy na otevřenou obchodní politiku, což je důležité pro české firmy,“ prohlásil Fiala.

Na summitu byl přítomen také ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj, který s lídry EU podepsal bezpečnostní dohodu, která i nadále zaručuje vojenskou pomoc Ukrajině. Dohoda shrnuje dosavadní závazky EU směrem k Ukrajině včetně nedávného rozhodnutí Evropské unie vložit letos pět miliard eur, tj. 124,5 miliardy korun do speciálního fondu na vojenskou pomoc.

Summit EU podle Fialy vyzval k dalšímu posílení vojenské podpory Ukrajině a zejména k ochraně ukrajinského obyvatelstva i kritické energetické infrastruktury s využitím systémů protivzdušné obrany, munice a raket.

„Rada přivítala shodu na využití příjmů ze zmrazeného ruského majetku na podporu Ukrajiny a vyjádřila ochotu pracovat na půjčce na úrovni států G7,“ oznámil český premiér Fiala, který měl v Bruselu s ukrajinským prezidentem Zelenským také bilaterální jednání: „Zhodnotili jsme oboustranné vztahy, ale i bezpečnostní a ekonomickou spolupráci. Ukrajinský prezident mě informoval o aktuální situaci na frontě a stavu ukrajinské armády. Bavili jsme se o švýcarské mírové konferenci i nadcházejícím summitu NATO, stejně tak i o vztazích EU a Ukrajiny.“

Summit se zabýval také situací na Blízkém východě. Podle českého premiéra šlo o složitější diskusi, jelikož každý členský stát EU vnímá situaci v pásmu Gazy jinak. I tak se ale znovu schválilo právo Izraele na sebeobranu, snaha o řešení humanitární krize v Gaze i podpora mírového plánu amerického prezidenta Joea Bidena.

Česko, Rakousko a Německo podle Fialy společně prosadily odstranění výzvy jiných států ze závěrů Evropské rady, aby byla Palestina mezinárodně uznána jako samostatný stát: „Může to být výsledek procesu – cíl, ale nemůže to být začátek jednání. Je to velmi citlivá otázka a z hlediska mezinárodního práva je řešena také každým státem individuálně,“ oznámil Petr Fiala.

Na závěr jednání se Evropská rada shodla na posílení investic do obrany. Evropská komise má připravit návrhy s důrazy na obranný průmysl. Evropská unie se podle lídrů musí dál stávat v obraně více soběstačnou.