„Obecně se dá říci, což tvrdí jak vláda, tak energetičtí odborníci i hlavní producenti elektřiny nebo představitelé teplárenského sdružení, že veřejnost se nemusí obávat nedostatku energií. Energií bude dost, ale druhá věc je cena. Ceny budou mnohem vyšší, než na jaké jsme byli zvyklí,“ uvedl k současné situaci na trhu plném výkyvů bývalý místopředseda Evropského parlamentu Libor Rouček.
„Že některé nemocnice nebo školy či města a obce nemají nasmlouvané ceny, je jasné. Ale do konce roku nám zbývají tři měsíce. Nikdo nezůstane v zimě bez elektřiny,“ dodal.
Ostrá debata se vede kolem cenového stropu na plyn dovážený z Ruska.
„V Evropské unii máme 27 států a v podstatě existují tři druhy návrhů. Někdo říká nezastropovat vůbec, další zastropovat jen ruský plyn. Já jsem teď v Belgii a Belgie zrovna včera přišla s návrhem zastropovat veškerý plyn, nejen dovoz z Ruska. Uvidíme, k jakému rozhodnutí dospějí ministři zodpovědní za energetiku zemí EU,“ popsal Rouček. „Jsou obavy, že když se ceny zastropují, Rusko přeruší dodávky plynu úplně, což koneckonců Gazprom dělá. Nord Streamem neproudí ani kapka už několik dnů. Otázkou je, jestli ještě něco proudit bude,“ dodal.
Česká vláda svolala na příští týden mimořádnou schůzi, na které chce prosadit zastropování cen energií a daň z mimořádných zisků.
„Budou už známy výsledky jednání ministrů pro energetiku zemí EU. Podle toho se vláda zařídí. Pokud bude vhodné celoevropské řešení, přijme celoevropské řešení. Pokud nám nebude vyhovovat, pak by – jak už ministři naznačili – vláda mohla přijmout některé kroky na národní úrovni,“ uvedl Rouček.
„Mnohem dříve už měla vláda udělat mimořádné zdanění zisku. Problém tu je od dubna a května. Tyto peníze už mohly přispívat do státního rozpočtu. Do budoucna se vláda musí dívat i na udržitelnost našeho neustále narůstajícího dluhu. Ekonomická situace dobrá není. Musíme očekávat, že i v příštím roce bude ekonomika v mínusu, a roste deficit zahraničního obchodu a platební bilance na běžném účtu. To všechno vyvolává tlaky na českou měnu, která je udržována v pásmu 24,50 Kč k euru už jen intervencemi ČNB,“ dodal.
Vláda podle Roučka trochu zaspala. „Nedívat se jen na výdaje, ale i na příjmy. Zavést daň z mimořádných zisků nebo sektorovou daň. Vůbec se nemluví o progresivní dani,“ upozorňuje.
V Belgii životnost atomových elektráren o pět let prodlouží
O zajištění energetických zdrojů se vede bouřlivá diskuse i v Německu. Dvě ze tří posledních německých jaderných elektráren se vláda rozhodla ponechat do jara v záloze, místo toho, aby je všechny nechala v provozu.
„Osobně si myslím, že to v Německu nebyl dobrý nápad. Dobrý nápad měli v Belgii. Rozhodli, že životnost atomových elektráren o pět let prodlouží. V Německu je bohužel debata obrovská. Ministr hospodářství Habeck je kritizován ze všech stran,“ popisuje Rouček. „Výsledek je, že nikdo neví, co bude po prvním lednu. Musí padnout rozhodnutí, že buď dál atomové elektrárny pojenou – nebo se vypnou. Když se podíváme na celkovou strukturu výroby elektřiny, polovinu vyrábí z obnovitelných zdrojů, ale pořád nějakých 7 % bere z atomu a 7 % elektřiny pochází z plynu. Pokud by vypadly dodávky z Ruska úplně, pak bude chybět několik procent plynu,“ připomněl.
Místo toho, aby Němci ponechali atomové elektrárny v provozu alespoň ještě rok, výsledek je nejistota a stoupá cena elektřiny. „Ekonomiky jsou provázané a i toto rozhodnutí má na nás dopad. Ministr Habeck by měl trochu potlačit svou zelenou ideologii a minimálně pokud jsou reaktory bezpečné, nechat je běžet. Jinak na to doplatí německý průmysl, německý spotřebitel i spotřebitel český,“ říká Rouček.
Psali jsme:
Největší význam může mít demonstrace odborářů
V uplynulých dnech už se i v Česku konala masivní demonstrace na Václavském náměstí. Připravují se další protesty. Odbory chtějí demonstrovat v říjnu.
„Demonstrace jsou součástí demokracie. Je naprosto přirozené, že když je doba nejistá, lidé nevědí, jestli budou mít čím doma svítit, jdou demonstrovat,“ uvedl Rouček. „Proč je demonstrace odborů tak důležitá? Protože odbory reprezentují zájmy zaměstnanců. V jejich řadách se nachází 270 tisíc členů, jsou součástí tzv. tripartity, kde se pravidelně scházejí zástupci zaměstnanců, zaměstnavatelů i vlády a přijímají opatření, co se týká mezd, minimální mzdy, mezd v jednotlivých sektorech,“ podotkl.
Právě protest odborářů může mít vliv i na rozhodování vlády, na rozdíl od jiných protestních akcí.
„Rozhodování, ať se nám to líbí, nebo ne, se nedělá na ulicích, ale ve vládě a v parlamentu. Abych rozhodování mohl ovlivňovat, musím být součástí procesu a to odbory jsou. Demonstrantům, kteří byli na Václaváku 3. září, bych doporučil, ať jdou k volbám, ať volí strany, které jsou jim blízké a o kterých si myslí, že jejich názory reprezentují. Je pochopitelné vyjádřit frustraci, ale pokud chtějí situaci ovlivnit, musí kandidovat, chtít ovlivňovat politiku. Organizátorům té první demonstrace z 3. září později dojdou síly a počet demonstrantů nejenže nebude narůstat, ale než skončí zima, skončí i demonstrace. Zásadní roli hrají odbory, aby požadavky lidí byly přes odbory a tripartitu přeneseny na vládu, aby lidem byl alespoň trochu vykompenzován propad reálných mezd, který činí deset procent.,“ říká Rouček.
„Byla i mojí královnou“
Ve věku 96 let zemřela britská královna Alžběta II. „Dlouhou dobu jsem žil v Británii, dlouhou dobu jsem žil v Austrálii, mám také australské občanství. Královna Alžběta byla i mojí královnou. Pro anglosaský svět, Velkou Británii, Kanadu a spoustu dalších států tím, jak byla na trůnu nepřetržitě od roku 1953, byla takovou chodící legendou. Zažila vlastně všechny důležité události od druhé světové války až po současnost. Zažila rozpad britského impéria, odchod z role, kterou převzaly Spojené státy, pak období, kdy byla Británie opět na špici. Svou laskavostí a grácií byla oblíbená nejen v Británii a zapsala se v nejpozitivnějším světle do paměti nejen Britů, ale také Australanů a národů jako jsou Češi a Slováci,“ uzavírá svůj komentář Libor Rouček.
Psali jsme:
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: Daniela Černá
